Cov kev muaj neeg ''kis tau khaub thuas coob heev'' rau lub caij khaub thuas tau ua rau tej kws paub zoo txog cov kev kho mob tau txhawj xeeb txog Australia cov kev hno tshuaj vaccine, thaib tej kws kho neeg mob thiab ceeb toom tias cov kev hno tshuaj tsawg no yog ''ib co kev ceeb toom kom tej neeg kub siab mub hnob tshuaj tiv thaiv khaub thuas.''
Twb tau muaj xov xwm cej luam qhia tias muaj neeg tshaj 410,000 uas kis tau kab mob khaub thuas lawm raws li tau sim thiab txheeb hauv tej laboratory xyoo no thoob teb chaws no, thiaj ua rau muaj neeg kis tau tus mob no coob tshaj tej kis tau tsiab no (365,000 tus), raws li lub koom haum Royal Australian College of GPs (RACGP) qhia.
Michael Wright uas yog tus tuam tshawj tswj lub koom haum RACGP thiaj nqua hu kom muaj neeg hno tshuaj vaccine ntau tuaj ntxiv ntawm Australia, thiab hais tias ''Peb tsis xav kom muaj neeg kis coob tshaj tsaib no,''
Muaj tej xwm txheej kis khaub thuas phem npaum li cas xyoo 2025 no?
Lub koom haum RACGP tau piav txog cov khaub thuas kis xyoo 2025 no tias "yog ib xyoos phem tshaj plaws uas neeg kis khaub thuas'' yog xam raws Australia tej pej xeem lawm, ces muaj tej neeg Australia txog li 1.5 feem pua yuav kis tau khaub thuas, los sis yeej muaj tej neeg txog 1,525 tug twg kis tau khaub thuas ntawm 100,000 tus twg raws li tau sim hauv tej laboratory thiab paub meej xyoo no lawm.
James McCaw uas yog ib tug zeskais (Professor) paub txog mathematical biology ntawm University of Melbourne tau hais tias peb tseem tsis tau paub qhov tseeb tiag ntawm tej neeg kis tau khaub thuas, thiab tej zaum kuj tseem yuav muaj neeg tsawg dua 1 tug ntawm txhua txhua 100 tus twg kis tau tus kab mob virus khaub thuas thiaj qhia rau tej neeg kho mob paub xwb thiab.
Professor McCaw qhia rau SBS News tias "Yeej muaj tej neeg coob heev yeej muaj peev xwm tswj tau lawv tej mob raws li qhov tsim nyog, los yog tau txais kev pab cuam ntawm lawv tej kws kho mob tab sis yeej tsis tau mus sim kom paub tias seb puas yog kis tau khaub thuas thiab,"
"Vim rau qhov cov kev suav seb muaj neeg coob npaum li cas kis tau khaub thuas los yog qhia rau tej neeg kho mob paub kuj tsuas nyob ntawm tej neeg ntiag tug seb puas yuav thov los tsis thov kev pab ntawm tej kws kho mob los yog seb lawv puas sim los tsis sim kom paub xwb.
"Yeej muaj cov kev pauv hloov rau tej xwm txheej ntau yam no txhua xyoo, thiab yeej pom tias zoo li tau muaj ntau zuj zus rau lub caij tshaj 10 xyoo dhau los no lawm — ces zoo li thiaj muaj neeg coob zujzus tuaj raug teev tias tej zaum kis tau los yog raug teev tias tau kis tau khaub thuas lawm."
McCaw tau qhia txog Flutracking tej ntawv cej luam uas nug tej neeg kom soj thiab txheeb seb lawv puas tau tej khaub thuas no uas nws tau hais tias pom tau tias tej neeg mob tus mob cuam tshuam txog cov kev ua pa no — uas yog tus mob khaub thuas thiab lwm cov kab mob virus ua rau tej neeg mob cuam tshuam txog cov kev ua pa — yeej "tsis yog tej yam txawv dab tsi xyoo 2025 no."
Nws tau hais tias "Yog xam tag nrog tej no lawm ces pom tias tej kev kis khaub thuas xyoo 2025 no yeej tseem kis raws lub caij khaub thuas,"
"Ces thiaj pom tias tau muaj xov xwm qhia tias muaj tej neeg coob ntxiv tuaj tau coj tej cwj pwm nrhiav kev pab los yog mus ntsib kws kho mob kom sim seb puas yog khaub thuas — uas ob yam no kuj yog tej yam zoo.
"Tej neeg uas kis coob tuaj ntxiv no los kuj yog ib co xo zoo uas tej zaum kuj yuav ib nyuag qhia kom peb nkag siab zoo zog me ntsis ntxiv tias tus kab mob virus no ho kis li cas."
Dr Catriona Vi Nguyen-Robertson uas yog ib tug immunologist thiab yog ib tug lees kais qhia ntawv rau sab txuj science communication ntawm University of Melbourne tau hais tias cov kev muaj tej neeg kis tau kab mob khaub thuas ntau tuaj ntxiv txog 10 feem pua ''yog tej yam txaus txhawj xeeb heev".
Tab sis yog tham txog qhov tias seb puas yog ib xyoos ''kis tau khaub thuas phem tshaj plaws" ces kuj tsuas nyob ntawm seb ho ntsuam dab tsi, piv txwv li ntsuam seb tej kab mob viruses no ho ua rau muaj teeb meem npaum li cas rau tej neeg los yog ho kis tau yooj yim npaum li cas rau tej neeg.
Nws tau qhia rau SBS News tias "Tej neeg kis tau khaub thuas no yog tej tab tom qhia tias tau muaj neeg kis tau tus mob no thiab pheej kis rau lwm tus neeg ntau tuaj ntxiv xyoo no lawm,"
"Thiab yog tias ho poob rau tej xwm txheej phem heev li yus paub uas tus mob no ua rau muaj teeb meem rau tej neeg coob tnxiv, tab sis tsis mob sab li ib txwm mob, tab sis yeej kis rau tej neeg coob heev, ces kuv xav tias qhov no yog tej yam uas peb yuav tau xav txog thiab."
"Thiab ntxiv ntawd ces ... txawm tias tej neeg tsawg dua kis tau khaub thuas tab sis ho ua rau lawv mob sab dua thiab, ces seb peb ho puas muaj tej xwm txheej no hu tias yog ib co xwm txheej kab mob sib kis phem tshaj qub thiab?"
Muaj tej neeg coob npaum li cas uas kis tau khaub thuas raug coj mus kho ntawm tej tsev kho mob?
Ntawm xeev New South Wales (NSW) ces tej neeg uas raug coj mus kho ntawm tej tsev kho mob vim muaj ''tej yam ntxwv mob muaj ntsis sib xws li tau khaub thuas'' yeej tau muaj neeg kis tau coob tib yam yog piv rau lub caij ntuj no tsiab no xwb, txawm li cas los zoo li yeej muaj neeg raug coj mus kho ntawm tej tsev kho mob ntau dua lub 7-8 hlis ntuj xyoo 2024.
Ntawm xeev Queensland ces muaj neeg tau khaub thuas raug coj mus kho ntawm tej tsev kho mob xyoo 2024 ntau dua xyoo 2025 no raws li tej xov xwm ntawm lub tuam chav tswj dej num noj qab haus huv qhia.
Hos lwm cov xeev ces nyias kuj cej luam nyias ib co xov xwm sib txawv rau ib lub caij twg thiab raws li SBS News tau txheeb tej xov xwm ntawm tsoom fwv teb chaws lub tuam chav tswj dej num noj qab haus huv uas teev txog tej neeg raug coj mus kho ntawm tsev kho mob.
Cov kev muaj neeg hno tshuaj vaccine tiv thaiv khaub thuas tsawg yog ib co kev txhawj xeeb
Wright tau qhia tias yeej tau muaj tej neeg kis tau khaub thuas ntau tuaj ntxiv rau lub caij uas tsuas muaj neeg hno tshuaj vaccine li qub xwb. Txawm yog tej me nyuam yaus thiab tej laus uas yog cov yuav kis tau yooj yim los yeej zoo li no.
Raws li lub koom haum RACGP tau qhia ces tsuas muaj 25 feem pua ntawm Australia tej me nyuam txij 6 hli txog 5 xyoos thiaj tau hno tshuaj vaccine xyoo no xwb, uas yog ib co kev hno tsawg tshaj plaws txij xyoo 2021 los no, thiab tsuas muaj tej neeg hnoob nyoog tshaj 65 xyoos txog 60 feem pua thiaj hno tshuaj vaccine xwb ua kuj yog ib cov kab theem feem pua hno tshuaj vaccine tsawg tshaj plaws txij xyoo 2020 lo no thiab.
Wright thiaj tau hais tias nws yeej tau cia siab tias yuav muaj cov program hno tshuaj vaccine pub dawb rau tej me nyuam yaus li tej tshuaj txuag rau tej me nyuam qhov ntswg — uas xeev Queensland, NSW, South Australia thiab Western Australia tau txhawb nqa — kom raug coj los siv thoob plaws rau lub teb chaws no.
Nws tau hais tias cov kev hno tshuaj no kuj yuav tu ncua vim tej me nyuam yaus ntshai koob los yog tej niam txiv muaj kev txhawj xeeb rau tej kev hno tshuaj vaccine no thiab.
Nws hais tias "Yog cov kev hno tshuaj vaccine no muaj peev xwm siv tau yam tsis tau xuas koob hno ces kuj yog tej yam yuav tau tau zoo thiab."
Nguyen-Robertson thiaj hais tias muaj ntau yam ua rau muaj neeg kis tau khaub thuas ntau tuaj ntxiv li, muaj neeg coob heev rov qab ntawm tsev mus ua hauj lwm ntawm tej chaw ua hauj lwm thiab muaj neeg hno tshuaj vaccine tsawg.
Tej xwm txheej ua xyem xyav tsis xav hno tshuaj vaccine uas tau muaj tom qab tau ntau xyoo uas tus kab mob COVID-19 tau kis thoob ntuj uas tau muab teb chaws kaw los kuj muaj feem cuam tshuam nrog thiab.
Nws tau hais tias "Kuv xav tias tus kab mob COVID no yog ib tug kab mob uas ua rau muaj teeb meem nyuaj tuaj ntxiv,"
"Thiab kuv xav tias ua rau peb paub ntau tuaj ntxiv txog cov kev pheej ua xyem xyav tsis xav hno tshuaj vaccine, uas tsis yog tias yog ib co teeb meem dhau los xwb, tab sis paub tseeb tias yeej muaj tej neeg coob heev pheej tsis xav mus hno tshuaj vaccines."
McCaw tau hais tias yog muaj neeg hno tej tshuaj vaccine ntau tshaj qub ntxiv ces tej zaum tus kab mob khuab thuas no kuj yuav ua rau muaj neeg tas sim neej tsawg zog thiab ua rau muaj teeb meem rau peb cov healthcare system tsawg dua.
Nws hais tias "Yog yus tau hno tshuaj vaccine ces tej zaum kuj yuav pab kom tus kab mob khaub thuas virus no kis tau qeeb zog ntawm tej zejzog, ces yuav ua rau kis tau tus mob no tsawg zog rau tej neeg yuav kis tau yooj yim li tej laus thiab tej me nyuam mob liab."