Feature

Tau tshem qee cov kev txwv rau lub caij muaj kab mob COVID-19 sib kis no lawm. Ntawm nod yog tej uas koj muaj peev xwm ua tau rau 2 hnub so no.

Tej xeev feem coob yeej tau pib tshem qee cov kev txwv theem ib ntawm 3 theem uas tsoom hwv teb chaws Australia tau npaj coj los tshem ntau cov kev txwv rau lub caij tseem muaj tus kab mob COVID-19 sib kis no. Yog li ne koj ho muaj peev xwm ua tau dab tsi rau 2 hnub so no xwb? Thiab tej kws paub zoo txog kab mob sib kis hos muaj cov kev taw qhia dab tsi rau peb kom peb yuav tau ceev faj?

Coronavirus Restrictions Begin To Ease In Victoria As Infection Rate Declines

People are seen fishing in Port Melbourne on May 13, 2020 in Melbourne, Australia. COVID-19 restrictions have eased slightly for Victorians Source: Getty Images AsiaPac

Nyob rau 2 hnub so uas yuav los txog no (16-17 May 2020), yuav yog thawj zaug uas muaj ntau lub xeev thoob teb chaws Australia pib siv cov tswv yim thawj theem ntawm 3 theem los tshem qee cov kev txwv uas tau siv coj los tswj tus kab mob coronavirus uas tseem sib kis no lawm.




Thiaj li muaj tej xwm txheej no tau tshwm sim tom qab lub limtiam dhau los uas Australia tus thawj pwm tsav tau qhia txog tsoom hwv teb chaws cov tswv yim 3 theem uas yuav coj los siv kom rov qab qhib tau teb chaws Australia rau neeg Australia maj mam ua tau lub neej thiab tej lagluam rov qab ua tau lagluam zuj zus li qub.
Mr Morrison tau hais rau hnub zwj Kuab (Friday) dhau los tias tej haus xeev yeej tau nug kom nws qhia meej tias ntshe tej zaum tsis yog txhua lub xeev yuav muaj peev xwm ua raws cov tswv yim thawj theem uas yuav los tshem qee cov kev txwv, tsuas yog tias ntshe lawv ho npaj txhij thiab kom ua tau raws lawm xwb.
Nyeem tau ntxiv:
1x1




Ces thiaj ua rau coob leej ntau tus thoob teb chaws no pom tau tias yog ib co xwm txheej pauv hloov tseem ceeb ntau yam rau lub teb chaws no txoj kev ua lub neej. Thiab ntawm nod yog tej yam koj muaj peev xwm ua tau rau 2 hnub so yuav los txog no (16-17 May 2020).

Puas pub kuv mus haus cawv thiab noj mov ntawm tej pubs?

Qhov no ces tsuas nyob ntawm seb koj nyob rau lub xeev twg xwb thiab.

Xeev New South Wales (NSW) thiab Australian Capital Territory (ACT) ces txij hnub tim 16 May 2020 mus ces ua tau, xeev Northern Territory ces rov qab pib qhib tej khw noj mov, chaw haus kasfes, tej chaw haus cawv thiab noj hmo thiab tso cai rau 10 tus neeg mus tau rau tej chaw no ib lub sij hawm twg. Tab sis yuav tsum nco ntsoov nyob kom nrug ntawm lwm tus neeg ib puag ncig yus li 4 metres xwm fab xwm meem, los yog yuav tsum tau nyob kom nrug ntawm lwm tus neeg yam tsawg li 1.5 metres thiab.

Hos nyob ntawm ACT thiab Northern Territory (NT) ces pub haus tau dej caw ntxuag ib pluas hno twg thiab.

Xeev Queensland (QLD) los yeej yuav qhib tib yam li no rau hnub zwj Cag (Saturday) zwj thaj tim 16 May 2020, tab sis yuav tsis pub tej neeg haus cawv rau ntawm tej khw noj mov ntawd, txawm li cas los kuj tso cai rau tej neeg yuav cawv nqa mus tsev tau thiab.

Ntawm xeev South Australia (SA) tsuas pub noj mov nraum zoov ntawm tej khw noj mov thiab chaw haus kasfes xwb, tsis pub muag cawv los yog tsis pub haus cawv ntawm tej chaw no.

Xeev Victoria (VIC), Tasmania (TAS) thiab Western Australia (WA) ces yeej tsis tau muaj kev pauv hloov dab tsi rau cov kev txwv tej chaw haus cawv thiab noj hmo, tej chaw haus kasfes thiab tej khw noj mov rau 2 hnub so no li. Thiab tseem kaw tej chaw no li qub, tsis pub neeg mus noj mov ntawm tej chaw no, tab sis tso cai rau tej tswv chaw ua zaub mov siav thiab npaj kasfes coj los ntim kom tiav muag rau tej neeg yuav nqa mus kiag lawm xwb.

Txawm li cas los txog rau hnub tim 18 May 2020 no, xeev Tasmania yuav pib qhib nws tej khw noj mov, tej chaw haus kasfes, tej chaw haus cawv thiab noj hmo thiab tso cai rau 10 tus neeg mus noj ib pluas hno twg rau ib lub caij twg tau, hos ntawm xeev Western Australia ces yuav rov qab qhib tej chaw no tib yam thiab yuav tso cai rau 20 tus neeg mus siv tau tej chaw no rau tib hnub no tib yam thiab.

Kuv puas muaj peev xwm mus xyuas kuv tsev neeg los yog kuv tej phooj ywg?

Yog, koj muaj cai ua tau los mas-tab sis tseem yuav tau ua raws li qee cov kev txwv thiab. Vim peb yeej tseem tsis tau muaj peev xwm mus koom thiab sib poo tau nrog lwm tus li peb ib txwm tau ua dhau los rau lub caij tam sim no.

Txawm li cas los tej xeev feem coob yeej tso cai rau 5 tug neeg sab nraud mus xyuas tau ib tse neeg twg tau tam sim no. Thiab yog koj xav kom muaj neeg coob tshaj ntawd tuaj sib koom ua ke tau, ces yuav tsum tau mus sib ntsib rau nraum zoov xwb, tab sis yeej tseem txwv tsuas pub 10 tus neeg mus tau rau tom tej parks xwb thiab. Hos tej neeg ntawm xeev Queensland thiab Tasmania hos tseem tsis tau muaj peev xwm ua tau li hais ntawd.

Txawm li cas los lub xeev Queensland no tseem yuav tau tos ib hnub ntxiv thiab. Txij tag kis hnub zwj Cag (Saturday -16 May 2020) mus ces lub xeev no yuav tso cai rau nws tej neeg to tau 5 tug qhua tuaj xyuas lawv tsev neeg thiab pub 10 tus neeg sib sau tau ua ke nraum zoov. Thiab txij hnub tim 18 May 2020 mus ces xeev Tasmania mam tso cai rau 10 tus neeg nyob tau ua ke tsis hais hauv tsev los yog nraum zoov tib si.

Txij hnub zwj Kuab (Friday-15 May 2020) no mus ces xeev WA thiab ACT kuj yuav tso cai rau tej neeg txog li 10 leej nyob tau ua ke hauv tsev thiab nraum zoov tib yam lawm thiab.

Puas tau pub tej neeg ua koob tsheej ntawm lawv tej vaj tse?

Tseem tsis tau pub. Vim tseem nyuam qhuav yog thawj 2 hnub so uas tej xeev feem coob tso cai rau tej neeg coob tshaj 2 leeg tuaj xyuas tau yus tsev neeg xwb, yeej tsis tau maj tso cai rau tej neeg ua tau tej tau hais dhau los no.

Txawm li cas los tej hau xeev yeej tau nqua hu kom lawv tej pej xeem yuav tau xyuam xim ceev faj thiab. Tej zaum koj muaj cai tos txais tau 5 tug qhua tuaj xyuas koj ntawm koj tej vaj tse, los qhov no yeej tseem tsis tau txhais tau tias koj yuav muaj cai ua tau koob tsheej.

Daniel Andrews uas yog tus hau xeev Victoria hais tias:
Xav kom tej neeg sawv daws yuav tsum xyuas thiab ua raws li qhov tsim nyog ua tau xwb, vim peb yeej tseem tsis tau muaj peev xwm nyiaj ntxeem kom dhau ntawm tus kab mob no tam sim no, cov kev tshem qee cov kev txwv no tsis yog ib cov kev caws tej neeg tuaj ua koob tsheej noj hmo txhua txhua hmo ntawm txhua txhua lub tsev.
Ho hla mus rau lub xeev NSW, ces nws tus hau xeev Gladys Berejiklian yeej tau hais tias:
Txhua txhua zaus uas nej tawm ntawm tsev mus rau ib qho qhov twg, ces kom nej xav tias tsam yus ho kis tus mob no thiab ho mus kis tus mob no, los yog ho mus ntsib ib tug neeg twg uas muaj tus mob no. Yuav tsum nco ntsoov txog tej hais no mas thiaj yuav muaj peev xwm tiv thaiv thiab thiaj tswj tau tus kab mob no.
Hos Andrew Barr uas yog tus hauv xeev ACT los kuj tawm tswv yim qee yam tsi ntsees rau tej kev ua koob tsheej ntawm tej vaj tse tias, vim li cas nws thiaj xav thov nqua hu kom tej neeg txhob ua koob tsheej rau ntawm lawv tej vaj tse:
Tsis txhob ua koob tsheej ntawm tsev. Yog tej neeg tseem ua thiab ces yuav ua rau tej neeg zejzog cov kev sib pab los ua tau ntau yam hauj lwm zoo yuav tsis muaj txiaj ntsim tseem ceeb dab tsi ntxiv lawm.
Ntiaj teb lub koom haum tswj kev noj qab haus huv (World Health Organisation-WHO) los kuj tau ceeb toom txog tej kev phom sij yuav muaj tau los ntawm tej kev haus dej haus cawv rau lub caij tseem muaj tus kab mob COVID-19 kis thoob ntuj no thiab. Nws kuj tau coj qhov tseeb ntawm cov kev haus dej caw coj los qhia rau sawv daws paub kom tsis txhob haus cawv, vim yog haus lawm ces yuav ua rau peb lub cev tsis muaj zog. Tsis tas li no los tseem muaj lwm yam cuam tshuam nrog tej dej caw thiab xws li: yog haus cawv ces tseem yuav ua rau muaj ib co mob hawb pob thiab mob ntsws uas yuav mob hnyav heev cuam tshuam nrog tus kab mob COVID-19 no thiab.

Peb yeej tau pom tias tej koob tsheej yeej tau tsim teeb meem loj heev rau sawv daws yav dhau los lawm. Yog thaum nug txog tias, lub caij muaj neeg tawm nraum zoov mus ncig thoob teb chaws no, es ho puas yuav muaj peev xwm sib kis tau tus kab mob no ntawm tej zejzog thiab, ces Dr Brendan Murphy uas yog Australia tus coj tswj kev noj qab haus huv yeej tseem txhawj xeeb heev tias, tsam yog ib cov xwm txheej pheej hmo loj heev. Thiab nws tau hais tias:
Vim peb yeej tau pom lawm tias tau muaj ib tug neeg kis tau tus kab mob COVID-19 uas tau mus koom ib rooj tshoob, twb tau ua rau muaj neeg txog li 35 leeg kis tau tus mob no lawm, vim tus mob no muaj peev xwm sib kis tau yooj yim heev li.

Puas pub kuv mus ncig rau lwm thaj chaw ntawm lub xeev kuv nyob rau 2 hnub so no?

Xav rov qab hais dua ib zaug ntxiv tias nyob ntawm seb koj ho nyob rau thaj chaw twg xwb thiab.

Vim tej xeev feem ntau yeej tseem txwv tsis pub tej neeg mus ntawm ib qho chaw rau lwm qhov chaw, mus pw ib hmo nuv ntses, los yog mus ncig rau ib qho chaw qhov twg rau 2 hnub so no thiab. Tsuas yog 2 lub xeev li South Australia thiab Northern Territory thiaj tso cai rau tej neeg mus pw tau ntawm cov caravan parks thiab camping sites xwb. Tab sis nom tswv yeej hais kom tej neeg yuav tsum tau nyob kom nrug deb 4 metres xwm fab xwm meem ntawm lwm tus neeg rau ntawm tej chaw ntawd, thiab tsuas pub neeg coob tshaj plaws txog 10 tus neeg sib sau tau ua ke rau ntawm tej chaw hais no xwb thiab.

Hos yog tham txog lwm lub xeev lawm ces, yeej tseem txwv tsis pub tej neeg mus rau tej zos yaj sab tuaj ntug nroog, es mus so mus pw ntawm tej caravan parks, tej chaw campsites, los yog so ntawm tej tsev pw rau lub caij ncig holiday thiab cov tsev AirBNB uas ntiav ib tsev neeg twg ib chav nrog lawv so los yog nyob ob peb hnub ntawd.

Nyeem tau ntxiv:
1x1


Yog dab tsi uas tej kws paub zoo txog tus kab mob COVID-19 no xav tias, tsim nyog koj yuav tau npaj ua ntej koj yuav pib ua ib yam dab tsi rau 2 hnub so no?

Associate Professor Sanjaya Senanayke uas yog ib tug kws paub zoo txog cov kab mob sib kis ntawm lub tsev kawm qib siab Australian National University hais tias:
Kuv xav tias tsim nyog tej neeg sawv daws yuav tsum tau lees paub txog qhov tseeb tias, txawm lawv nyob rau ib cheeb tsam twg ntawm teb chaws Australia, uas tam sim no yeeej tsis tau muaj tus kab mob COVID-19 no sib kis, los tej zaum kuj yuav muaj cov kev pauv hloov tau rau ib lub caij twg los kuj tau thiab.
Txuas ntxiv ntawd los twb ho rov qab txog lub caij kab mob khaub thuas lawm thiab, ces zes kais (Professor) Senanayke thiaj xav nqua hu kom tej neeg uas muaj cai mus hno tau cov tshuaj no dawb, kav tsij mus hno tej tshuaj no tiv thaiv kab mob khaub thuas tiv thaiv lawv tus kheej thiab. Nws hais tias:
Vim peb tsis xav kom tej neeg tib txhij kis tau 2 tug kab mob khaub thuas thiab coronavirus ua ke rau tib lub sij hawm, rau qhov yuav ua rau lawv mob hnyav heev tshaj qhov uas kis tau tib tug mob nkaus xwb. Yeej muaj neeg xav tias tej neeg uas mob ntau yam mob rau ib lub caij twg, yuav kis tau tus kab mob no tau yooj yim rau lwm tus rau lwm tus neeg dua, thiab yuav ua rau lawv mob hnyav heev. Yog li ntawd, ua ntej yus yuav tawm ntawm tsev mus rau ib qho qhov twg rau 2 hnub so no, thiaj xav kom ua tib zoo xav tias puas tsim nyog mus tiag tiag. Thiaj li xav kom yus yuav tsum tau ua txhua yam kom yus nyob tau hauv tsev kom ntau npaum li qhov muaj peev xwm nyob tau. Vim tseem ntxov heev thiab tseem muaj cov kab mob no sib kis, ces peb kuj tseem xav paub tias yog peb cia li tshem cov kev txwv no, es cia tej neeg rov qab los ua lub neej li qub ne, tus kab mob no yuav tsim tau teeb meem li cas rau teb chaws Australia thiab. Thiaj li yog tej yam tseem ceeb heev uas yog tias koj pheej yuav tau sib txuas lus nrog lwm tus neeg xwb xwb li, ces xav kom ua tib zoo xyuas kom yus nyob kom nrug deb ntawm lwm tus neeg, thiab nco ntsoov ntxuav tes kom huv si rau lub caij uas tseem muaj tus kab mob no sib kis.

Tej neeg nyob ntawm teb chaws Australia no yuav tsum nyob kom nrug ntawm lwm tus neeg yam tsawg li 1.5 metres. Thiab txheeb xyuas seb lub xeev koj nyob ntawd ho muaj cov kev txwv tsis pub tej neeg sib sau ua ke li cas.

Tam sim no yeej muaj cov kev sim thoob plaws teb chaws Australia no rau tej neeg mus sim seb ib tug neeg twg puas kis tau tus kab mob coronavirus no lawm. Yog koj muaj tej yam ntxwv mob li tau khaub thuas thiab ua npaws ces xav kom hu nrog koj tus kws kho mob tham es npaj seb yuav mus sim tau li cas, los yog hu tau rau lub koom haum Coronavirus Health Information Hotline tus xov tooj 1800 020 080.

Tsoom hwv teb chaws Australia yeej tsim tau lub coronavirus tracing app coj los txheeb tus kab mob COVID-19 hu ua COVIDSafe app rau tej neeg ntawm teb chaws Australia tau siv, kom thiaj tau txais kev nyab xeeb rau sawv daws, thiab koj yeej muaj peev xwm download tau ntawm cov app store ntawm koj tej xov tooj ntawm tes los siv tau.

SBS yeej kub siab los qhia tej xov xwm txog tus kab mob COVID-19 ua 63 hom lus rau Australia tej neeg zej zog, kom paub txog tej xwm txheej cuam tshuam txog tus kab mob no, thiab koj muaj peev xwm mus txheeb tau rau ntawm lub vas sab sbs.com.au/coronavirus.

Mloog tau SBSHmong rau hnub zwj Teeb (Thursday) thaum 6 pm AEDT thiab hnub zwj Hnub  (Sunday) thaum 11 am AEDT los yog koom tau ntxiv ntawm SBS Hmong Facebook thiab subscribe los yog nyem nyiam thiab ua tub koom sib tau. Download thiab mloog tau ntau cov podcasts (xov xwm ua suab) ntawm Google podcastsSpotify, thiab Apple podcasts los yog download SBS Radio App kom koj mloog tau SBS Hmong ntawm koj lub xov tooj ntawm tes.






Share

Published

Updated

By Ahmed Yussuf
Presented by Vixay Vue
Source: The Feed

Share this with family and friends


Follow SBS Hmong

Download our apps
SBS Audio
SBS On Demand

Listen to our podcasts
Independent news and stories connecting you to life in Australia and Hmong-speaking Australians.
Ease into the English language and Australian culture. We make learning English convenient, fun and practical.
Get the latest with our exclusive in-language podcasts on your favourite podcast apps.

Watch on SBS
SBS World News

SBS World News

Take a global view with Australia's most comprehensive world news service