Tej zaum tej cwj pwm siv chav plob no yuav tsim tau kev puas tsuaj tshaj qhov koj xav lawm

Cov kev siv xov tooj thaum siv chav plob tej zaum yuav ua rau koj muaj cib fim mob rooj qhov quav ntxob, su, hlauv los ntshav ntau tuaj ntxiv raws li tau muaj ib co kev teeb txheeb tshiab qhia, tab sis ib txhia kws hais tias tej zaum kuj tsis yog li hais ntawd thiab.

A person holding their phone.

Scroll on the loo? A new study says that you might be increasing your chance of haemorrhoids. Source: AAP / ANP / Robin Utrecht / Sipa USA

Cov kev siv koj lub xov tooj ntawm chav plob tsis yog yuav ua rau lo kab mob xwb, tab sis tej zaum kuj yuav ua rau koj ntsib cov teeb meem rooj qhov quav los ntshav ntau tuaj ntxiv thiab raws li ib co kev teeb txheeb ntawm teb chaws Meskas qhia.

Cov kev teeb txheeb no tau mus tshuaj ntsuam 125 tus neeg hnoob nyoog 18 xyoo rov sauv ces txheeb tau tias cov kev siv xov tooj hauv chav plob yuav ua rau muaj teeb meem rau lub rooj nplos qhov quav dua tej neeg tsis siv.

Tej neeg tau koom cov kev teeb txheeb no raug nug tias seb lawv siv xov tooj heev npaum li cas thaum siv chav plog los yog siv ntawv npaum li cas.

Ces muaj 66 feem pua ntawm tag nrhot ej neeg no hasi tias lawv yeej tau siv xov tooj tes thaum tseem siv chav plob, thiab cov neeg no ''yeej siv sij hawm ntawv dua ntawm chav plob" ntau dua li 5 ntiag tiv ib zaug twg piv rau tej tsis siv xov tooj.

Cov kev teeb txheeb no uas coj mus nthuav tawm ntawm phau ntawv xov xwm scientific journal PLOS ONE thaum ntxov lub 9 hlis ntuj no thiaj hais tias tej neeg pheej saib xov xwm thiab saib tej social media ntau tshaj plaws.
Tej kws teeb txheeb hais tias cov kev siv xov tooj tes tej zaum ua rau siv caij ntawm chav plob ntev dua thiab tej zaum yuav muaj teeb meem rau tej nqaij ntawm lub rooj nplos qhov quav, ces tej zaum yuav ua rau tso quav los ntshav, los yog tej hnyuav ntawd ntxob tuaj.

Tom qab tau xam lwm yam ntxiv uas ua rau muaj cov teeb meem haemorrhoid no li cov tej cwj pwm ua exercise, hnoob nyoog thiab cov kev noj zaub noj txiv pab - ces tej kws teeb txheeb txheeb tau tias tej neeg uas pheej nyiam siv xov tooj thaum siv chav plob muaj cib fib txog 46 feem pua yuav mob haemorrhoids ntau dua tej neeg tsis siv.

Haemorrhoids yog dab tsi?

Graeme Young uas yog ib tug kws kho mob paub ntsuam thiab kho tej mob cuam tshuam txog plab hnyuv ntawm tsev kawm qib siab Flinders University hais tias yeej muaj ib co cim qhia tias zoo li cas thiaj mob haemorrhoid.

Young qhia SBS News tias "Haemorrhoids ces thaum xub pib mob nruab nrog txoj hnyuav rooj qhov quav me me xwb. Ces txoj hnyuv no mam li pib ntxob tawm tuaj me ntsis ntawm qhov quav uas ua rau tsis xis nyob rau ntawm yus pob tw los yog qhov chaw tawm rooj."
"Raws li ib txwm pom ces thaum yus so pob tw tom qab tawm rooj tas lawm, ces yus yeej mloog tau tias muaj ib yam dab tsi txawv ntawm lub rooj qhov quav lawm."

Nws hais tias yog yus muaj peev xwm mloog tau tias zoo li muaj ''ob peb lub txiv cawv ntawm yus rooj nplos qhov quav ces tej zaum yuav yog yus mob haemorrhoid lawm."

Tej zaum ces yus kuj yuav pom quav los ntshav ntawm tej ntaub so quav.

Haemorrhoids thiaj yob ib co mob uas pom muaj ntau tshaj plaws rau tej rooj qhov quav ntawm teb chaws Australia.

Cov kev saib xov tooj cuam tshuam dab tsi nrog tus mob no?

Professor Rupert Leong uas yog ib tug kws kho mob paub ntsuam thiab kho tej mob nkeeg txog plab hnyuv ntawm tsev kho mob Concord Hospital ntawm Sydney hais tias muaj lub tswv yim xav tias tos mob haemorrhoids (hnyuv quav hlauv) los vim raug tsub nias.

Raws li Leong qhia rau SBS News ces "Tej neeg uas pheej zaum ntawm tej chaw plob nteev rau ib lub caij twg ces tsis qab siab tsis tab meej tso quav, vim lawv pheej ua lwm yam lawm xwb — piv txwv li: pheej kov xov tej xov tooj xwb,"

"Tej kev kov xov tooj no thiaj ua rau yuav siv caij tso quav ntev heev, ces thiaj ua rau muaj zog tsub nias lub nplos rooj qhov quav, ces ua rau tej lees ntshav ob, thiab thaum kawg ces tej hlab ntsha tawg ces thiaj ua rau los ntshav."

Txawm li cas los raws li tau muaj ib co kev teeb txheeb tsis ntev los no kuj tau txheeb tau tias cov kev siv chav plob ua lub rooj nplos qhov quav raug tsub nias no nkaus xwb yeej tsis cuam tshuam txog cov kev yuav ua rau mob tau hnyuv quav hlauv, uas yeej txawv qee cov kev xub teeb txheeb dhau los thiab.

Tej kws teeb txheeb uas sau tsab ntawv cej luam tau tau hais tias "Tej zaum kuj yuav yog tias siv sij hawm ntev heev ntawm tej chav plob yog cov ua rau hnyuv qhov quav hlauv dua qhov pheej twv tias vim tej hnyuv qhov quav ntawd raug tsub nias."
Dr Jarrah Dowrick uas yog ib tug neeg teeb txheeb ntawm tsev kawm qib siab University of Auckland hais tias tej sij hawm uas pheej mus siv chaw plog ntawd tej zaum kuj yuav yog tej yam ua rau muaj tej txuam thawj uas ua rau mob tus mob no raws li cov kev teeb txheeb no hais.

Nws tau qhia rau lub koom haum Australian Science Media Centre (ASMC) tias "Raws li kuv xam pom lawm, ces cov kev teeb txheeb no tsuas qhia txog tej yam ntiav ntiav ntawm cov kev cuam tshuam ntawm lub sij hawm siv chav plob thiab cov kev mob hnyuv quav hlauv no xwb, tab sis cov kev siv los lus 'siv xov tooj' no ua rau tej neeg coob heev kub siab xwb,"

"Qhov tseeb tiag ces yog siv sij hawm ntawv dua zaum rau ntawm lub chaw tso quav yog tej cuam tshuam ua rau hnyuav quav hlauv."

Txawm li cas los nws kuj hais tias ''yeej yog ib co kev teeb txheeb uas tshawb fawb tau tseem ceeb", vim rau qhov yeej tsis muaj pov thawj los qhia tias muaj ntau yam li tsis noj zaub txiv xyoob txiv ntooj txaus, txoj hnyuv pheej raug tsub nias, los sis yog pheej siv caij ntev ntawm chav plob thiaj ua rau hnyuv quav hlauv.
Dr Kate MacKrill uas yog ib tug kws ntsuam thiab kho tej mob plab thiab hnyuv thiab tej neeg cov kev xav ntawm Middlemore Hospital thiab kuj yog ib tug lees kais qhia ntawv ntawm University of Auckland. Lwm cov laj thawj ntawm cov kev teeb txheeb no yog cov kev siv xov tooj tes (smartphone) ntawm chav plob tej zaum yuav muaj kev cuam tshuam rau lub hlwb thiab tej plab hnyuv cov kev sib txuas lus.

Nws tau qhia rau lub koom haum ASMC tias "Peb cov plab hnyuv pab zom zaub mov (digestive system) ces raug peb lub paj hlwb tswj, thiab cov system nod ntawm peb lub cev ces yog peb lub hlwb thib ob,"

"Cov kev zaum ntawm lub chav plob ntev tshaj qhov tsim nyog tej zaum yuav ua rau pib muaj cov kev pauv hloov rau tej xo xa rau yus tej plab hnyuv.

"Thiab ua rau yus tej plab hnyuv tsis paub tseeb tias puas yog twb tso tas lawm, ces thiaj yuav ua rau mob plab, ua rau cem quav, ua rau tsis xis nyob, thiab haj yam yuav ua rau pheej tau siv lub sij hawm ntawm chav plob ntawd ntev tshaj qub ntxiv."

Qee cov tswv yim pab kom mob hnyuav quav hlauv tsawg zog

Young hais tias yog xav kom muaj cib fim mob tsawg zog ces yuav tau tso kom tau quav zoo, tsis txhob pheej ua rau yus yuav tsu ntsub, tsub thiab nias yus txoj hnyuv rooj nplos qhov quav, thiab kub siab tso quav tiag tiag.

"Tej neeg uas pheej tsis xyaum tawm rooj kom ras los ua ib co cwj pwm ces yuav tso quav nyuaj dua thaum pib, ces thiaj yuav ua rau lawv zaum ntawm chaw plob ntev dua thiab ua rau pheej tsub thiab nias yus txoj hnyuv ntawm rooj nplos qhov quav.

"Tab sis qhov zoo tiag ces yeej tsis yog ib lub zoo tswv yim uas pheej zaum ntawm chav plob ntev ntev, thiab pheej tos thiab pheej cia siab tias yuav tso tau, thiab pheej yuav tau ntsub, tsub thiab nias mas thiaj tso tau."

Dua ntawm tej hais no lawm nws hais tias, yog tias pheej tso tsis tau ces ''yus yuav tau sawv thiab tawm ntawm chav plob mus, yog dim ces mam rov qab mus tso ntxiv."
Dua ntawm cov kev pheej siv sij hawm ntev hev mus siv tsev plob lawm, ces kuj muaj lwm yam txuam thawj uas yeej ib txwm ntseeg tias yog cov yuav ua rau hnyuv quav hlauv thiab piv txwv li tsis noj zaub noj txiv xyoob txiv ntoo txaus, pheej ntsub, tsub thiab thawb nias yus txoj hnyuv ntawm rooj nplos qhov quav, cem quav, hnoob nyoog, xeeb me nyuam los yog tej kev sib deev uas sib txawv.

Young thiaj txhawb nqa kom tej neeg yuav tau nrog daws ib co teeb meem cem quav twg thiab hais tias vim yog ib co teeb meem ntawm ''ntau cov teeb meem'' uas ua rau mob hnyuv quav hlauv (haemorrhoids).

Nws hais tias "Yog tias muaj teeb meem cem quav tiag — tsis hais yuav yog cov kev cem quav zoo li cas li, ces tej zaum kuj tim tias peb pheej tsis mus tso quav raws li ib txwm tsim nyog tso — ces yus yuav tau noj zaub mob muaj fibre kom ntau pab, thiab sab laj nrog yus tus kws kho mob yog tias tej no pab tsis tau,"

"Ces kuv thiaj tsis paub tseeb tias xyov puas tim cov kev pheej nyeem tej xov xwm ntawm xov tooj — kuv xav tias cov kev nyeem ntawv ntawm xov tooj ua rau lawv pheej tos kom tso tau quav ... thiab yob cov kev pheej zaum ntawm lub chav plob ntawd ntev dhau lawm dua qhov uas pheej swb thiab saib tej social media post ntawm tej xov tooj."

Yuav kho tus mob hnyuv quav ntxob hlauv (Haemorrhoids) no li cas?

Yog yus xav tias tej zaum yus tau tus mob no ces tej kws hais tias tsim nyog yus mus ntsib ib tug kws kho mob, ces nws yeej yuav nug yus tej yam ntxwv mob thiab txheeb xyuas yus lub rooj nplos qhov quav seb puas muaj tej hlab ntsha o.

Dr Leong hais tias cov kev ntsib kws kho mob yog tej yam tseem ceeb yuav qhia tias seb yus puas mob tej yam mob phom sij dua, suav cov mob cancer plab hnyuv nrog.

Nws hais tias "Tej yam ntxwv mob txoj hnyuv ntawm rooj nplob qhov quav ntxob, su los yog hlauv tuaj no yeej tsis muaj ib co yam ntxwv mob tsi ntsees twg qhia tias mob — tej zaum cov kev tso quav los ntshav los yog qhov quav pheej los ntshav kuj tsis yog tib co mob hnyuav quav ntxob hlauv xwb los sis tej zaum kuj yog tej yam mob phem tshaj qhov yus xav thiab los kuj tau li mob cancer plab hnyuv ntawd."

"Yog li ntawd ces yog tias ib tug twg tsob ntshav ntawm tej plab hnyuv ces tsim nyog mus ntsib kws kho mob kom lawv txheeb yus lub cev."

Tej kev mob thiab voos los ntawm tej hnyuav quav ntxob/hlau no yeej muaj peev xwm yuav tau tej tshuaj ntawm tej chaw muag tshuaj los kho.

Thiab yog tias ho mob loj lawm, ces tej zaum yus tus kws kho mob kuj yuav sau cov ntawv yuav tshuaj corticosteroid cream coj los pleev. Thiab tsuas pom tsawg tsawg tus uas thiaj yuav tau phais xwb.
Mloog tau xov xwm tshiab ntawm SBS Hmongdownload SBS Adio app thiab caum SBS Hmong Facebook page.

Share

Published

By Peggy Giakoumelos, Alexandra Koster
Presented by Vixay Vue
Source: SBS

Share this with family and friends


Follow SBS Hmong

Download our apps
SBS Audio
SBS On Demand

Listen to our podcasts
Independent news and stories connecting you to life in Australia and Hmong-speaking Australians.
Ease into the English language and Australian culture. We make learning English convenient, fun and practical.
Get the latest with our exclusive in-language podcasts on your favourite podcast apps.

Watch on SBS
SBS World News

SBS World News

Take a global view with Australia's most comprehensive world news service