Watch FIFA World Cup 2026™ LIVE, FREE and EXCLUSIVE

Cov neeg tau tus mob ntshav qab zib hom 2 yuav muaj cib fim tas sim neej tau ntau tshaj cov tsis mob 2 npaug

Testing for diabetes

Testing for diabetes Source: AAP

Tau muaj cov kev teeb txheeb tshiab qhia tias cov neeg tau hom kab mob ntshav qab zib hom 2 yuav tau txais kev nruam sim ntau tshaj tej neeg tsis muaj tej mob no 2 npaug diam


Muaj neeg tshaj 1 roob (million) tus hauv teb chaws Australia no yog cov neeg tau cov kab mob ntshav qab zib hom 2 (Type 2 diabetes). Txawm tias thaum tseem hluas lawv tsis tau cov mob no, los yeej muaj tej neeg tau hom mob no ntau tuaj ntxiv lawm.  Thiab tej neeg tswj kev noj qab haus huv tseem ntseeg tias, muaj txog li 500 txheeb tus tseem tsis tau paub los yog tseem tsis tau ntsuam xyuas kom paub tias lawv tau cov kab mob no thiab.  Tsis tas li ntawd xwb, tseem muaj ib txhia neeg zej zog hauv Australia yog cov mob cov kab mob no ntau dua lwm cov neeg thiab.

Twb lig heev rau Warren Baffsky uas tam sim no muaj 60 tawm xyoo lawm, vim nws raug ntsuam tau tus mob ntshav qab zib hom 2 no thaum nws muaj 37 xyoo, uas tom qab ntawv txawm muaj teeb meem cuam tshuam txog nws lub plawv thiab ua rau nws plawv nres rau xyoo 2013 dhau los.

"Mr. Baffsky hais tias yog kuv tsis mus ntsib kws kho mob ces ntshe kuv yeej tsis paub tias kuv tau tus mob no li. Kuv nyuam qhuav paub tsis ntev los no tias muaj dab tsi cuam tshuam txog cov kab mob no xwb. Vim yeej muaj xov xwm ntau txig tej mob no, tab sis zej tsoom yeej tsis tham txog tej kab mob no li, los yog yeej tsis muaj neeg coj tej xov xwm no coj los qhia kom sawv daws paub txog li."

Cov kws teeb txheeb ntawm lub chaw teeb txheeb Baker Heart and Diabetes Institute ntawm nroog Melbourne hais tias,  Kim Baffsky yog ib tug piv txwv qhia tau tias,  muaj neeg Australia hnoob nyoog qe dua 40 xyoo thiab hluas tshaj ntawd tau cov kab mob ntshav qab zib hom 2 (Type 2 diabetes) no lawm.  Tab sis qhov ua rau lawv txhawj xeeb tshaj yog tseem muaj feem ua rau cov neeg tau tus mob no muaj teeb meem cuam tshuam txog lawv lub plawv thiab. (Zeskais) Professor Jonathan Shaw hais tias txawm zej tsoom sawv daws yeej tsis tshua tau cov mob no tab sis cov hluas yog cov mob coob tuaj lawm.

"Zekais Shaw hais tias peb pom muaj cov hluas hnoob nyoog hluas zujzus li ntawm 30 tawm xyoo qee zaus tseem yog 20 tawm xyoo thiab tseem hluas tshaj ntawd tau cov kab mob ntshav qab zib hom 2 no ntau zujzus tuaj ntxiv lawm. Ces thiaj yuav ua rau tej neeg no yuav raug cov teeb meem plawv nres (heart attack), hlab ntsha tawg saum taubhau (stroke) thiab cov mob cuam tshuam txog plawv los yog hlab plawv (cardiovascular diseases) ntawd."

Zeskais Shaw hais tias vim tej neeg pauv hloov lawv txoj kev ua lub neej, tsis noj zaub mov zoo muaj txiaj ntsim pab rau lub cev thiab tsis exercise, ces thiaj ua rau lawv tau cov kab mob ntshav qab zib hom 2 no. Ntxiv ntawd los tseem muaj cov totaub yuam kev thiab tseem xav tias tsuas yog tej laus thiaj yog cov mob hom mob no xwb.

Professor Shaw hais tias cov neeg tuaj ntawm cov teb chaws South East Asia (Thaib, Nplog, Nyab Laj, Cambodia, Myanmar Malaysia, Singapore, Brunie, East Timor, Indonesia thiab Phillippines) nrog rau cov tuaj ntawm cov teb chaws South Asia (Afghanistan, Bangladesh, Bhutan, India, Maldives, Nepal, Pakistan thiab Sri Lanka) yog cov neeg uas yuav tau cov kab mob no ntau dua lwm cov neeg hauv Australia. Tab sis cov neeg ua tau cov kab mob ntshav qab zib hom 2 no coob tshaj plaws tseem yog Australia cov keeb cag neeg lawm thiab.

"Greg Johnson uas yog tus coj lub koom haum Diabetes Australia thiaj hais tias tej zaum yog thawj phaum neeg tsiv teb tsaws chaw tuaj nyob Australia, los sis yog phaum ib los yog phaum 2 ntawd uas tsis paub lus los yog tsis tau siv cov kawv pab cuam taw qhia kom paub zoo txog cov kab mob no, yog cov raug teeb meem. Yog li peb thiaj xav qhia rau cov neeg no paub tias, cov kab mob no yog ib cov mob muaj ceem thiab phem heev. Thiaj xav kom sawv daws kub siab tiag tiag. Tsis txhob lam saib tej mob no tsis rau nqe los yog tsis khuab qhov muag tsam muaj tau teeb meem pheej hmoo rau lawv."

Twb muaj Australia cov neeg hluas hnoob nyoog txij li ntawm 20 tawm xyoo mus txog 40 tawm xyoo tshaj 130,000 tus tau cov mob no lawm.  Yog li Professor Johnson thiaj xav ceeb toom kom sawv daws paub tias, cov mob no tsim kev phomsij loj tshaj qhov sawv daws xav thiab xam pom lawm thiab. Ces nws thiaj xav kom tej neeg sawv daws kub siab tiag tiag los sab laj sib tham txog thiab xyuas tej mob no.

"Professor Johnson hais tias tej neeg sawv daws tseem xav tias tos ib txhia ho tau cov mob no, los twb vim yog tim lawv noj zaub mov daw ntsev, khub roj qab zig thiab haus tej dej qab zib muaj piam thaj ntau uas tsis muaj txiaj ntsim rau lub cev, thiab tim lawv lub cev rog muaj ceeb thawj xwb, es thiaj tau cov kab mob no. Tab sis lawv yeej tsis paub txog tias, cov kab mob ntshav qab zib hom 2 no muaj peev xwm ua rau muaj feem cuam tshuam txog lawv plawv tej plawv thiab hlab plawv uas yuav ua rau lawv plawv nres tau thiab tuag ntxov tau, ua rau raum puas tsis ua hauj lwm, ua rau qhov muag tsis pom kev, thiab tseem raug txiav tes txiav taw pov tseg, los sis muaj lwm yam teeb meem cuam tshuam txog tus neeg ntawd txoj kev noj qab haus huv tau thiab."

Yog li Professor Shaw ntawm lub chaw teeb txheeb Baker Institute thiaj xav kom muaj cov kev pab cuam tswj kev noj qab haus huv zoo uas kub siab nrog xyuas thiab los pab tej neeg ua twb tau cov mob no tswj thiab tu lawv tus mob kom zoo dua tuaj ntxiv. Thiab nws cia siab tias yuav pab kom tej neeg tsis txhob ntsib lwm yam teeb meem cuam tshuam ntxiv, kom lawv tsis txhob tas sim neej ntxiv lawm.

"Professor Shaw hais tias vim yog tham muaj lwm yam mob cuam tshuam ntxiv rau, ces yeej tsis paub tias thaum twg yuav ua rau yus plawv nres, los yog plawv tsis ua hauj lwm li, tab sis thawj yam thaum yus paub ces twb yog yus lub raum teb tsis zoo lawm xwb. Thiab tseem yuav ua rau ib txhia tas sim neej ua ntej es mam li txheeb tau tom qab tias yog tim cov kab mob ntshav qab zib no." #

Koj muaj peev xwm mloog tau cov xov xwm ua lus Hmoob los yog lus Askiv (English) tau raws li cov vam sab hauv qab no:

Mloog tau cov program ib teev tag nrho rau hnub zwj Teeb (Thursday) 6pm AEST (Australian Eastern Standard Time) thiab zwj Hnub (Sunday) 11am AEST ntawm: www.sbs.com.au/hmong

Koj muaj peev xwm download cov xov xwm ua ib zaj ib zaj ua lub Hmoob thiab lus Askiv (English) los yog mloog tau ntawm:www.sbs.com.au/podcasts/yourlanguage/hmong  

Mus download tau SBS Radio app tau hauv Google Play thiab App Store ntawm http://www.sbs.com.au/radio/article/2015/03/07/download-sbs-radios-free-mobile-app  tso rau koj lub xov tooj ntawm tes ces mloog tau rau 2 hnub hais dhau los saum toj no. Los yog koj muaj lus nug cuam tshuam txog cov kev siv SBS Radio app ces saib thiab nyeem tau ntawm no ntxiv http://www.sbs.com.au/radio/sbs-radio-app

Tuaj ua tub koom siab thiab caum SBShmong qab hauv SBSHmong Facebook page, tuaj nyem nyiam (Click like) tuaj faib (Share) SBShmong cov xov xwm rau koj tej phooj ywg thiab tawm tswv yim (Comment) ntawm  www.facebook.com/sbshmong

Thiab yog koj xav share thiab qhia koj zaj dab neeg thiab xov xwm rau xov tooj cua SBS Hmong Program tshaj thiab nthuav rau ib tsoom Hmoob sawv daws tau mloog kom sawvdaws ho hnov txog ces hu xov tooj rau +61 3 9949 2259 nrog SBS Radio Hmong Program tham tau.

Koj muaj peev xwm mloog tau cov xov tooj cua tau raws li lub vam sab ntawm no: http://www.sbs.com.au/radio/listen-amfm-radio

HOBART     =     105.7FM

MELBOURNE     =     93.1FM / 1224  AM

CANBERRA     =     105.5FM / 1440  AM

SYDNEY     =     97.7FM  / 1107  AM

WOLLONGONG     =     1413AM

BRISBANE      =     93.3 FM

CAIRNS     =     90.5 FM

DARWIN     =    100.9FM

PERTH     =     96.9FM

SA      =     106.3 FM

Thiab tseem mloog tau ntawm digital TV tshooj 38 ntxiv thiab.


Share

Follow SBS Hmong

Download our apps

Listen to our podcasts

Get the latest with our exclusive in-language podcasts on your favourite podcast apps.

Watch on SBS

SBS World News

Take a global view with Australia's most comprehensive world news service

Watch now