Ntsiab lus tseem ceeb:
- Cov kev txheeb seb puas muaj tus kab mob human papillomavirus no tej zaum yuav pab cawm tau ntau txoj sia.
- Yog tias tsis muaj peev xwm txheeb tau tus mob HPV thaum ntxov ces tej zaum yuav ua rau muaj teeb meem mob nkeeg loj suav cov kev yuav ua rau mob cancer nrog thiab.
- Tej poj niam uas coj ntseeg ntau yam kab lis kev cai thiab hais ntau hom lus yog cov mus txheeb tsawg.
- Cov kev muaj peev xwm ua tus txheeb yus tus kheej yuav daws tau ntau yam teeb meem cuam tshuam txog tej kab lis kev cai uas muaj rau cov kev txheeb no.
Yeej mob cancer tsev me myuam tshaj 70 feem pua rau tej neeg uas yeej ib txwm tsis tau mus txheeb los yog twb tau ntev heev lawm mam mus txheeb.
Qhov ntawd thiaj yog ib co laj thawj zoo tias yuav tau mus txheeb los yog mus siv cov kev sim hu ua cervical screening.
Cov cervical screenings ho pab tiv thaiv kom tsis txhob mob cancer tsev me nyuam li cas?
Dr Ahlam Ibrahim uas yog ib tug kws kho mob ntawm Sydney thiab yog ib tug qhia kom zej zog paub txog kev mob nkeeg thiab yog tus teeb tsa lub koom haum Sudanese Australian Health Wellbeing Association hais tias:
"Cov kev mus txheeb los yog sim cov cervical screening ces yog xav txheeb thaum tseem ntxov seb tej cells ntawm lub tsev me nyuam puas muaj kev pauv hloov txawv txav li cas, hais tsi ntsees seb ho puas muaj cov kab mob human papillomavirus, uas yuav ua rau muaj kev pauv hloov rau ib lub cell uas tej zaum yuav ras los ua cancer ntev ntxiv tuaj,"
Cov kev muaj peev xwm txheeb tau tias ib co cells muaj kev pauv hloov thaum ntxov yuav pab kom muaj peev xwm nrog soj thiab kho ua ntej cov cell ntawd yuav ras los ua cancer.
Cov program National Cervical Screening Program (NCSP) yog tus tswj cov cervical screening (txheeb seb puas mob cancer tsev me nyuam). NCSP muaj hom phiaj yuav txheeb txhua tus seb puas muaj tus kab mob human papillomavirus (HPV). Thiab thaum uas yus tau mus txheeb thawj zaug lawm, ces lawv yuav xa ib co lus taw qhia rau yus kom yus nco ntsoov tias yuav rov qab mus txheeb lwm zaus txuas ntxiv thaum twg.

Thaum tham txog co kev sib cervical screening lawm, ces tej poj niam ntawm tej neeg zejzog coj ntseeg ntau yam kab lis kev cai thiab hais ntau hom lus tseem yog cov uas tsis tshua tau siv, hais tsi ntsees rau tej poj niam uas nyuam qhuav tuaj txog tshiab ntawm Australia.
Tsim nyog leej twg mus siv cov cervical screening?
Lo lus teb chaws yog ib tug twg uas tej zaum yuav raug kev phom sij los ntawm tus kab mob HPV.
Dr Ibrahim hais tias cov kev txheeb no yeej raug taw qhia rau tag nrho rau txhua tus poj niam thiab tej neeg uas muaj tsev me nyuam uas muaj hnoob nyoog txij hnoob nyoog 25 txog 74 xyoos los yog tej uas yeej sib deev tas mus li.
"Txhua txhua 5 lub xyoos twg yeej txheeb ib zaug, yog tias txheeb tag lawm tsis muaj dab tsi txawv txawv. Thiab txawm tias koj tau hno cov tshuaj HPV vaccine lawm los koj yeej tseem yuav tau mus txheeb tas mus li seb ho puas muaj tus kab mob virus (HPV) no thiab, vim rau qhov tsis yog tias tus tshuaj vaccine no yuav muaj peev xwm tiv thaiv tau txhua yam kab mob HPV uas yuav ua rau mob cancer tau thiab."
Kuv muaj peev xwm yuav mus sim tau li cas?
Koj muaj peev xwm mus ntsib ib lub chaw kho mob ntawm koj zos, zej zog lub chaw kho mob los yog ib lub clinic kho poj niam tej mob nkeeg los yog qee cov koom haum Aboriginal Medical Services.
Yog tias koj muaj Medicare card siv ces cov kev teem caij mus ntsib tej chaw kho mob no yeej ib txwm siv bulk billed xwb ces yuav ua rau koj tsis tau rho nyiaj ntiag tug them dab tsi.
Tab sis yog mus ntsib ib tug kws kho mob uas tsis siv cov bulk bill, ces koj yuav tau rho koj nyiaj ntiag tug them.
Thiab yeej muaj ob cov kev txheeb no rau sawv daws siv. Thaum koj tseem teem caij ntawd, ces lub chaw kho mob ntawd yuav tshab txhais ob co kev txheeb no rau koj.
Muaj ob hom kev txheeb dab tsi uas muaj peev xwm siv tau?
Yus yeej muaj peev xwm txiav txim siab tias seb yuav kom yus tus kws kho mob los yog ib tug nurse pab yus sim ntawm lub clinic ntawd.
Dr Ahlam tshab txhais tias "Peb tsuas muab ib co rwb mus so ntawm poj niam lub npoo chaw mos xwb,"
Ntxiv ntawd los kuj yeej tseem muaj ib txoj xub kev ntxiv rau yus so yus kom tau cov sample yam tsis tas tos ib tug neeg kho mob pab yus.
"Cov kev sim no yuav pab kom ib tug neeg twg muaj peev xwm siv ib tug pas rwb me me los so uas muaj peev xwm tsij rau nws qhov chaw mos. Yog tej yam uas nws yeej muaj peev xwm ua tau nws, yog tej yam muaj peev xwm ua tau yooj yim, thiab yeej yog tej yam yuav muaj peev xwm txheeb tau kom paub tseeb tias seb puas pom muaj cov kab mob HVP."
Tsis tas li ntawd los ob co kev sib no ib co twg los tsuas siv sij hawm li ntawm ob peb ntiag tiv xwb.

Dr Ahlam Ibrahim
Yuav tau tej txiaj ntsim dab tsi los ntawm yus cov kev khaws cov sample kheej?
Jyotsna Oliver yog ib tug neeg siv cov kev kho mob thiab kuj tau mus koom zej zog cov sob kawm uas nws tau kawm txog tias ho muaj tej xub ke twg rau yus tus kheej ua tus khaws cov sample rau tej neeg kho mob.
Ms Oliver hais tias "Yog tham txog cov kev siv cov cervical screening lawm ces, tag nrho peb sawv daws yeej paub tias, yeej ib nyuag ua rau peb tsis tshua xis nyob me ntsi rau peb lub cev ntaj los yog ua rau peb txaj muag me ntsis thaum teem caij mus ntsib kws kho mob,"
"Vim li ntawd thaum kuv paub tias muaj ib txoj xub ke yus muaj peev xwm sim yus tau, ces ua rau kuv xav paub heev... Tom qab uas kuv tau sim lawm, ces kuv yeej muaj peev xwm qhia yam qhib siab lug tias yog yog tej yam zoo heev."
Tom qab nws tau teem caij nrog nws tus kws kho mob mus sim lawm ces yeej muaj peev xwm siv tau cov kev sim no yooj yooj yim xwb.
"Lawv yeej tau qhia txog cov txheej txheem sim cervical screening rau yus thiab muaj tej twj rau kuv. Tsis tas li ntawd los yeej muaj tej kev taw qhia sau qhia rau ntawm tej twj siv sim uas yus yeej muaj peev xwm ua raws tau yooj yim heev thiab."
Kuv xav tias pab kom yus tau privacy thiab pab kom yus muaj peev xwm ua tus tswj cov kev sim no thiab tsis yog yus pheej ua tus neeg mob uas nyob twj ywm rau lwm tus sim xwb, tej no yog ib co tseem ceeb heev rau kuv. Thiab yeej pab kom yus tsis txhob txhawj dab tsi li.Jyotsna Oliver, health consumer
Tej poj niam ho yuav muaj peev xwm daws tau tej teeb meem uas pheej ua rau lawv tsis muaj peev xwm siv cov cervical screening?
Kuj yog tej yam ua rau yus zoo siab heev tias tej zaum Australia yuav yog thawj lub teb chaws uas yuav los xyuas kom mob cancer tsev me nyuam tsawg.
Tab sis cov kev tseem muaj teeb meem cuam tshuam rau qee yam lus thiab qee cov kab lis kev cai thiaj ua rau muaj tej neeg mus siv cov cervical cancer no tsawg zog ntawm tej poj niam coj ntseeg ntau yam kab lis kev cai thiab hais ntau hom lus thiab neeg txum tim tej poj niam.
Ces lub koom haum sawv cev rau cov neeg zejzog pawg tsawg (Federation of Ethnic Communities Council of Australia - FECCA) cov program Australian Multicultural Health Collaborative thiaj xav pab kom tej poj niam no mus siv kom coob tuaj ntxiv.
Nidia Raya Martinez ces yog tus Senior Program Manager uas ua lub koom haum no cov hauj lwm no koom tes nrog tej zejzog coj ntseeg ntau yam kab lis kev cai tej koom haum thoob Australia no kom muaj neeg mus siv cov kev sim no coob ntxiv tuaj.
Martinez hais tias thaum tham txog cov cervical screening lawm ces tej poj niam ntawm tej zejzog coj ntseeg ntau yam kab lis kev cai thiab hais ntau hom lus tseem yog cov uas tau mus siv tsawg heev, hais tsi ntsees rau tej poj niam uas nyuam qhuav tuaj txog tshiab ntawm teb chaws Australia no.

Own It Poster
Vim li ntawd cov xub ke uas yus muaj peev xwm khaws cov sample thiab sim tau yus kheej no thiaj yog tej yam tseem ceeb heev uas yuav hloov tau tej xwm txheej no.
Vim rau qhov yus yog tus tswj yus cov kev siv cov kev sim cervical screening no, ces thiaj ua rau tsis muaj teeb meem dab tsi rau tej poj niam uas pheej tsis tshua xav siv cov kev sim no uas yuav muaj peev xwm pab cawm tau lawv txoj sia.
"Txawm li cas los yus yeej tseem yuav tau khaws cov sample no ntawm lub chaw kho mob uas yus mus siv ntawd, tab sis yus yeej muaj peev xwm mus rau sab nram qab ntawm daim ntaub thaiv, thiab hle ris tsho, thiab yus khaws cov sample thiab mam nqa cov sample ntawd mus rau tus kws kho mob xwb, los yog tej thaum ces lawv kuj hais kom yus mus sim ntawm ib chav tsev plob twg thiab. Ces thiaj yog ib txoj kev xaiv rau tej neeg uas tsis tshua xis los yog muaj ntsis txaj muag yog tias tus kws kho mob ntawd yog ib tug txiv neej."
Coj tej xov xwm mus qhia rau tej zejzog
Cov kev koom tes ua tej hauj lwm no nrog tej koom haum zejzog tau ua rau muaj neeg mus siv cov cervical screening ntau tuaj ntxiv lawm. Thiab thaum ua zejzog tej koom txoos ces tej poj niam no yeej siv lub cib fim no qhia lawv tus kheej thiab teem caij mus siv cov cervical screenings no, thiab muaj tej thaum ces yeej muaj tej poj niam sib koom ua ib pab mus sim ua ke.
Ms Martinez hais tias "Tab sis txuas ntxiv ntawd ces tej uas tau tej xov xwm txog cov kev sim no mloog tau tias lawv muaj peev xwm nrog lawv tej kws kho mob tham txog cov kev sim no, thiab kuv xav tias tej neeg no muaj peev xwm tham txog cov kev sim no nrog lawv tej phooj ywg thiab nrog lawv tsev neeg thiab."
"Ces tej txiv neej rov qab mus rau lawv tej vaj tse thiab hais kom lawv tej poj niam, kom lawv tej ntxhais los yog lawv niam kom lawv tsim nyog mus siv cov cervical screenings no thiab."
Tsis txhob ncua tsis mus sim
Ms Oliver hais tias tej neeg yeej ib txwm ncua tsis mus siv cov kev sim no, tab sis yeej tsis muaj ib co laj thawj zoo uas pheej ua rau yus tsis mus sim.
Nws hais tias "Xav kom nej mus sim siv. Vim rau qhov tej zaum nej yuav ua tsaug rau nej lub neej pem suab tias nej tau siv cov kev sim cervical screenings no thiab."
Subscribe los yog caum mloog tej xov xwm kaw ua suab Australia Explained kom paub txog ntau yam xov xwm tseem ceeb thiab tej lus taw qhia kom koj pib tau lub neej tshiab ntawm teb chaws Australia.
Yog tias koj muaj ib co lus nug dab tsi los yog muaj ib co tswv yim dab tsi? Ces xa email rau peb rau ntawm australiaexplained@sbs.com.au