Txawm tias Australia yeej muaj cov pej xeem laus coob zuj zus tuaj ntxiv los lawv yeej muaj txoj sia nyob tau ntev ntxiv tuaj lawm thiab.
"Raws li lub koom haum the Australian Bureau of Statistic (ABS) tau qhia ces yeej yuav muaj tej neeg coob tas sim neej los ntawm cov kab mob hlwb ua tem toob tsis nco tom qab ntom ntej rau ntau lub xyoo ntxiv no thiab." Tab sis qhov phem tshaj ntawd lawm mas yeej tseem tsis tau muaj txoj hauv kev yuav kho kom tau cov kab mob no zoo tu qab tam sim no li.
Mus sim thiab xyaum kom koj lub paj hlwb khiav tau hauj lwm zoo raws li lub vam sab no https://www.google.com.au/search?q=brain+teasers&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ sa=X&ved=0ahUKEwihzb_BgpXXAhVIk5QKHd_MCEwQiR4IlAE&biw=1920&bih=920
Txawm yog li ntawd los, tau muaj ib tug kws paub zoo txog tej zaub mov muaj txiaj ntsim rau laus neeg noj ntawd hais tias yog peb noj tej zaub mov zoo muaj txiaj ntsim thiab coj cov cuj pwm ua lub neej zoo uas pab kom peb tau txais kev noj qab nyob zoo thiab noj qab haus huv ces peb yeej yuav muaj peev xwm tiv thaiv tau cov kab mob hlwb ua tem toob no thiab.
Ngaire Hobbins uas yog ib tug kws paub zoo txog cov zaub mov zoo muaj txiaj ntsim rau tib neeg lub cev rau cov laus noj hais tias tsuas muaj cov laus hnoob nyoog 65 xyoos txog li 10% thiaj raug ntsuam xyuas tau tias tau cov kab mob hlwb ua tem toob xwb tseem tshuav 90% ntawm cov laus tsis tau cov kab mob no. Yog li no peb thiaj tseem muaj lwm txoj hauv kev los tiv thaiv tau cov kab mob no.
"Ms. Hobbins hais tias yog peb noj tej zaub thiab txiv xyoob txiv ntoo uas dej tau los tshiab tshiab ua ntau xim nrog rau tej txuj lom, thiab cov qhiav daj (Tumeric) los yog tej rosmery ntawd ces yeej muaj cov antioxidants los pab peb lub hlwb thiab pab peb lub cev kom ua hauj lwm zoo thiab pab kom peb lub cev tsis txhob voos os los sis ua paug ua mob ces yeej pab kom peb tau txais kev noj qab nyob zoo tau thiab."
Txawm tias Associate Professor Michael Valenzuela ntawm tsev kawm qib siab Sydney University lub chaw teeb txheeb txog paj hlwb thiab txoj kev xav (Brain and Mind Research Institute) uas tswj cov hauj lwm pab kom lub hlwb rov qab ua hauj lwm zoo pom zoo li Ms. Ngaire Hobbins hais ntawd los nws yeej xav tias tseem tsis tau muaj pov thawj tim khawv txaus yuav qhia tau tias muaj tseeb li hais ntawd thiab.
Yog li nws thiaj ntseeg tias yog peb hloov los coj tej cuj pwm ua lub neej zoo uas tsis haus luam yeeb, tu thiab sabi xyuas peb tus kheej kom lub cev txhob muaj ceeb thawj, kom txhob muaj roj khub cev, kom txhob mob ntshav siab ntshav qab zib thiab mob plawv los yog hlab plawv ntawd lawm ces yuav pab tau thiab vim rau qhov ib txhia yam ntxwv mob no yeej ua rau muaj feem cuam tshuam mob hlwb ua tem toob tau thiab.
Ms. Ngaire Hobbins hais tias ntxiv ntawd los tej roj zoo muaj txiaj ntsim uas ua tau los ntawm cov txiv olive, tej noob txiv thiab tej noob zaub los yeej muaj peev xwm pab tiv thaiv kom peb lub paj hlwb txhob puas sai thiab.
Ib yam ntxiv yog yuav tsum xyuas kom peb tej plab tej hnyuv ua tau hauj lwm zoo kom muaj peev xwm zom tau tej zaub mov peb noj zoo ces yauv coj mus yug thiab pab lub cev thiab paj hlwb kom peb lub hlwb khiav zoo thiab peb tau txais kev noj qab nyob zoo thiab noj qab haus huv.
"Tab sis Dr. Venenzuela hais tias nqe tseem ceeb tshaj plaws ces yog tias peb tsis siv peb lub paj hlwb ces zoo li tej riam uas tsis siv ces kawg npub thiab xeb lawm xwb."
Qhov no txhais tau tias peb yuav tsum tau siv peb lub paj hlwb tas mus li thiab yuav tau ua ib yam dab tsi tas li tsis hais yuav yog kawm lwm hom lus thiab ntawv tshiab, ua tej yam dab tsi ua peb nyiam li nyeem ntawv, siv zauv, twv cov zauv Sudoku, ntaus los yog xyaum siv tej twj paj nruag los sis ua ib yam dab tsi los tau kom tau siv peb lub paj hlwb kom nws khiav hauj lwm zooo mas thiaj yuav tsis ua neeg tem toob.
Xov xwm qhia txuas ntxiv:
Yog tias koj xav tau xov xwm txog tias yuav ua li cs thiaj li yuav pab kom koj lub hlwb khiav thiab siv tau hauj lwm zoo ces mus txheeb xyuas tau ntawm lub vam sab no http://yourbrainmatters.org.au los yog koj xav paub tias yuav ua li cas thiaj li tswj tau thiab ua tau koj lub neej thaum kom ua tus neeg tem toob lawm ces koj hu rau tus zauv xov tooj 1800 100 500 nrog lub koom haum Alzheimer's Australia helpline tham tau los sis mus txheeb xyuas xov xwm tau ntawm lub vam sab nofightdementia.org.au tau thiab hu rau tus zauv xov tooj 131 450 rau cov neeg txhais lus thaum koj nrog lub koom haum National Dementia Helpline tham los tau.
Koj muaj peev xwm mloog tau cov xov xwm ua lus Hmoob los yog lus Askiv (English) tau raws li cov vam sab hauv qab no:
Mloog tau cov program ib teev tag nrho rau hnub zwj Teeb (Thursday) 6pm AEST (Australian Eastern Standard Time) thiab zwj Hnub (Sunday) 11am AEST ntawm: www.sbs.com.au/hmong
Koj muaj peev xwm download cov xov xwm ua ib zaj ib zaj ua lub Hmoob thiab lus Askiv (English) los yog mloog tau ntawm:www.sbs.com.au/podcasts/yourlanguage/hmong
Mus download tau SBS Radio app tau hauv Google Play thiab App Store ntawm http://www.sbs.com.au/radio/article/2015/03/07/download-sbs-radios-free-mobile-app tso rau koj lub xov tooj ntawm tes ces mloog tau rau 2 hnub hais dhau los saum toj no. Los yog koj muaj lus nug cuam tshuam txog cov kev siv SBS Radio app ces saib thiab nyeem tau ntawm no ntxiv http://www.sbs.com.au/radio/sbs-radio-app
Tuaj ua tub koom siab thiab caum SBShmong qab hauv SBSHmong Facebook page, tuaj nyem nyiam (Click like) tuaj faib (Share) SBShmong cov xov xwm rau koj tej phooj ywg thiab tawm tswv yim (Comment) ntawm www.facebook.com/sbshmong
Thiab yog koj xav share thiab qhia koj zaj dab neeg thiab xov xwm rau xov tooj cua SBS Hmong Program tshaj thiab nthuav rau ib tsoom Hmoob sawv daws tau mloog kom sawvdaws ho hnov txog ces hu xov tooj rau +61 3 9949 2259 nrog SBS Radio Hmong Program tham tau.
Koj muaj peev xwm mloog tau cov xov tooj cua tau raws li lub vam sab ntawm no: http://www.sbs.com.au/radio/listen-amfm-radio
Thiab tseem mloog tau ntawm digital TV tshooj 38 ntxiv thiab.