Hnub tim 16 lub 10 hli ntuj xyoo 2019 no ces yog hnub World Food Day. Tam sim no ces yeej muaj ntiaj teb tej pej xeem tshaj li 800 roob tus (821 million) tus feem ntau nyob cov neeg nyob ntawm South America, African subregions and western Asia yog cov tsis tau zaub mov txaus noj los yog tshaib nqhis raws li UN lub koom haum tswj cov dej num zaub mov thiab qoob Food and Agriculture Organization (FAO) tau qhia. Thtiaj tau ua rau cov koom haum li Anti-hunger Advocates, Sustainable Population Australia nrog rau World Vision Australia thiaj tau nqua hu kom ntiaj teb tej tsoom hwv yuav tsum kub siab los nrog daws cov teeb meem climate change, pov puag tej ib puag ncig kom thiaj li muaj peev xwm cog tau qoob loo txaus los yug ntiaj teb tej pej xeem. Nyob rau tib lub sij hawm no los kuj tau muaj cov teb chaws vam meej lawm muaj cov teeb meem uas nws tej pej xem lub cev rog muaj ceeb thawj ntau tuaj ntxiv. Hos UN los kuj tseem sam sim los xyuas nws cov hauj lwm kom ntiaj teb muaj zaub mov txaus noj rau xyoo 2030.
Mloog tau SBS Radio Hmong Program rau hnub Thursday 6 pm AEST thiab hnub Sunday 11 am AEST. Koom tau ntxiv ntawm SBS Hmong Facebook. Mloog thiab download tau cov xovxwm kaw ua suab (podcasts) ntawm Stitcher, Apple podcasts los yog Google podcasts thiab ntawm podcast platforms tau.
Mloog tau cov xovxwm tshaj tawm rau ib hnub twg, cov zaj xovxwm, thiab cov zaj lus nrog tej qhua tshwj xeeb tham ua lus Hmoob thiab lub Askiv tau raws li hauv qab no:
Share






