Yuav qhia tias hnub twg yog hnub tawm suab Voice to Parliament referendum

Xyoo no ces yuav muaj ntau millions tus neeg Australia yuav mus tawm suab yav lig xyoo no tom qab tau muaj cov kev tawm suab kho txhooj cai tswj haiv txij li xyoo 1999 los no.

Three-way split image. On the left are people holding placards reading Vote Yes!, in the centre is a hand holding a voting form above a ballot box and on the right are people holding placards reading Vote No.

Source: SBS

NTSIAB LUS TSEEM CEEB:
  • Hnub zwj Feej (Wednesday) no ces yuav qhia tias seb yuav muaj kev tawm suab Voice to Parliament referendum hnub twg.
  • Thiab kuj yuav yog thawj cov kev tawm suab kho txooj cai tswj haiv txij li tau muaj rau xyoo 1999 los no.
  • Thiab yeej tau muaj tej kev ntsuam zej tsoom cov kev tawm suab lawm ces pom tau tias zoo li muaj neeg tsawg zuj zus tsis pom zoo rau cov kev muaj suab rau neeg txum tim.
Sai sai no ces neeg Australia yuav paub tias seb thaum twg lawv mam li mus tawm suab seb puas pom zoo muaj suab sawv cev rau neeg txum tim hauv tsev tsoom fwv (Indigenous Voice to Parliament), thiab thawj pwm tsav Anthony Albanese tseem yuav los qhia rau hnub zwj Feej (Wednesday) tias seb hnub twg yog hnub neeg Australia yuav los tawm suab seb puas pom zoo/tsis pom zoo.

Thiab hnub uas sawv nyiam ces yog hnub tim 14 lub 10 hli ntuj xyoo 2023 no.

Cov kev tawm suab no yuav txiav txim seb puas yuav teev zwm lub suab (Voice) uas yog ib pawg neeg sab laj tawm tswv yim txog ntau yam cuam tshuam txog neeg txum tim nrog tsoom fwv, rau hauv Australia tej txhooj cai tswj haiv.

Mloog tau SBS Hmong hnub zwj Teeb (Thursday) 6 pm, hnub zwj Hnub (Sunday) 11 am, los yog koom tau ntxiv ntawm SBS Hmong Facebook, Google podcasts, Spotify thiab Apple podcasts. Download SBS Audio app thiab caum SBS Hmong pod follow.

Ho yuav tawm suab li cas rau pawg neeg ua suab sawv cev no?

Tsuas yog cov siv lo lus teb yooj yooj yim li Yes (Pom zoo) / No (Tsis pom zoo) coj los teb los lus nug hauv qab no xwb:
Tsab cai uas xav thov kho: Ua yog kho tsab cai txhooj cai tswj haiv li teeb tsa lub suab sawv cev rau neeg txum tim Aboriginal thiab Torrres Strait Islander kom lees paub Australia tej neeg txum tim rau hauv tej txhooj cai tswj haiv. Koj puas pom zoo rau cov kev hloov kho no?
Yog tham txog cov kev xaiv tsa tsoom fwv teb chaws thiab tsoom fwv xeev lawm, ces koj yuav tau sau zauv (Lej - number) rau ib co thawv (boxes).

Kuv puas yuav tau mus tawm suab rau cov kev kho txhooj cai tswj haiv kom muaj suab sawv cev rau neeg txum tim no?

Txhua tus neeg Australia hnoob nyoog 18 xyoo los yog siab tshiaj ntawd yuav tsum tau mus tawm suab, thiab yog tej neeg no leej twg tsis mus tawm suab ces yuav raug nplua.

Yog tias koj ho tsis nyob tsev rau hnub tawm suab, ces yeej muaj tej chaw rau koj mus tawm suab thaum ntxov ua ntej hnub tawm suab. Thiab yeej yuav muaj 500 lub chaw thoob teb chaws rau sawv daws siv, tab sis Australia lub koom haum tswj kev xaiv tsa (Australian Electoral Commission - AEC) mam li qhia tias seb tej chaw ntawd nyob qhov twg.

Kuv yuav tawm suab li cas yog kuv mus txawv teb chaws lawm?

Yeej yuav muaj ntau txoj kev xaiv rau koj tawm suab thiab yog tias koj mus txawv teb chaws rau lub caij uas tawm suab kho txhooj cai tswj haiv no.

Lub caij tseem muaj kab mob COVID-19 ces tej neeg mus txawv teb chaws yeej tsis tshua muaj peev xwm tawm suab/xaiv nom, tab sis AEC hais tias yeej muaj 85 lub chaw xaiv nom txawv teb chaws rau tej neeg siv thiab - piv txwv li tej embassies thiab tej consulates - uas yog cov tswj tej hauj lwm tawm suab/xaiv tsa no.

Thiab yeej txawv cov kev tawm suab pom zoo rau tej neeg gay cov kev sib yuav ua txij nkawm, uas yuav tsis muaj peev xwm tawm suab online rau sawv daws siv.

Ho yuav ua li cas thiaj kho tau txhooj cai tswj haiv?

Yuav tsum tau txais kev pom zoo ob yam 'double majority' mas thiaj yuav kho tau txhooj cai tswj haiv.

Txhais tau tias yuav tsum muaj cov kev tawm suab pom zoo (Yes) ntau tshaj 50 feem pua, thiab yuav tsum muaj tej xeev yam tsawg li 4 lub xeev pom zoo. Tab sis yuav tsis suav cov xeev me nrog.

Thiaj yog tej yam uas yeej kho tsis tau tej txhooj cai tswj haiv yooj yim.
Thiab muaj 5 zaug ces neeg Australia feem coob yeej pom zoo, tab sis kho tsis tau txhooj cai tswj haiv vim tau muaj yam tsawg li peb (3) lub xeev tawm suab tsis pom zoo.

Zaum kawg uas Australia tau tawm suab kho txhooj cai tswj haiv ces yog xyoo 1977, uas twb tau yuav laug txog li 50 xyoo dhau los lawm.

Lub suab sawv cev no yog dab tsi?

Lub suab sawv cev no yog ib pawg neeg uas yuav sab laj tawm tswv yim txog ntau yam ua yuav muaj tau teeb meem rau Australia tej neeg txum tim nrog tsoom fwv.

Thiaj li tau muaj cov kev nqua hu kom muaj suab rau thaum xyoo 2017 uas tau tsim cov ncauj lug Uluru Statement From the Heart, tom qab tau ntau xyoo uas tau sab laj sib tham nrog rau tej neeg txum tim thoob Australia.

Pawg neeg ua suab sawv cev no yuav tsis muaj fwj chim los tawm suab tsis pom zoo rau tej cai uas tsev tsoom fwv tsim, thiab tsoom fwv los yeej tsis raug yuam kom yuav tsum tau ua raws li tej lus tawm tswv yim.

Tab sis peb kuj tseem tsis tau paub tseeb kiag tias pawg neeg uas suab sawv cev no yuav zoo li cas thiab.

Yog li ntawd ne tsoom fwv xav tau dab tsi tiag?

Txawm lwm pab nom uas yog pab nom koom tswj (Coalition) tau tib tias yeej tsis qhia tej xov xwm kom ntxaws, los zoo li pab nom Labor yeej tau qhia qee yam tias nws xav kom pawg neeg ua suab sawv cev (Voice) no zoo li cas lawm.

Linda Burney uas yog tus nom lis laj fai txog Australia tej neeg txum tim cia siab tias yuav kub siab los nrog xyuas plaub (4) yam hauj lwm tseem ceeb li: kev noj qab haus huv, kev kawm, vaj tse nyob thiab hauj lwm ua.

Thiab Albanes los kuj tau qhia qee yam ntxaws tias pawg neeg ua suab sawv cev no zoo li cas:
  • Tej tub koom siab ntawm pawg neeg no tsuas ua hauj lwm rau ib lub caij twg xwb ''kom thiaj li muaj kev dawb huv rau tej hauj lwm lawv ua''
  • Yuav muaj poj niam thiab txiv neej los yog lwm cov gender, thiab tej hluas koom.
  • Yuav yog cov neeg sawv cev ntawm txhua lub xeev.
  • Thiab yuav muaj tej neeg sawv cev ntawm ib co zej zog uas nyob deb twg sawv cev.

Ho muaj tej lus sib cav dab tsi uas txhawb thiab tsis pom zoo rau cov kev muaj suab no?

Tej zaum koj kuj yuav tau hnov qee cov lus rau lub sij hawm ntau hli dhau los no lawm, tab sis kuj muaj peev xwm teev tau tej lus sib cav no ua qee nqe tseem ceeb li no:

Tej neeg pom zoo txhawb nqa (Yes camp) ntseeg tias cov kev muaj suab no:
  • Yuav pab kom lis tau ntau yam dej num zoo pab rau Australia tej neeg txum tim yog mloog lawv tej kev txhawj xeeb thaum tsim tej cai siv.
  • Tej txhooj cai tswj haiv yuav pov puag pawg neeg ua suab sawv cev no, txhais tau tias tej tsoom fwv pem suab yuav tsis muaj peev xwm rhuav pawg neeg no.
  • Yog tej yam uas neeg txum tim xav tau hauv lawv tej ncauj lug Uluru Statement From the Heart.
Pab neeg tsis pom zoo (No camp) ntseeg tias pawg neeg ua suab sawv cev no:
  • Yuav ua rau muaj kev sib tawg tswj li ua rau muaj cov kev cais ib tsav neeg twg los yog txhab ib tsav neeg twg ntxiv rau hauv txhooj cai tswj haiv, thiab yuav tsim ntau yam pem xeem.
  • Yuav ua rau muaj kev phom sij plaub ntug los yog hais plaub ntug tau.
  • Yuav tsis pab daws tau tej teeb meem kom tsis txhob muaj kev sib tu ncua rau Australia tej neeg txum tim txoj kev ua lub neej thiab yuav pab kho kom muaj kev sib haum xeeb.
Hos lwm cov neeg ces kuj muaj lwm cov laj thawj ua rau lawv tsis pom zoo. Pawg neeg Blak Sovereign Movement uas tus nom kis xeev siab ywj pheej Lidia Thorpe tswj ntawd cav tias, pawg neeg ua suab sawv cev no yog ib pawg neeg tsis muaj fwj chim dab tsi thiab yuav tsis muaj peev xwm pab kom muaj tej kev pauv hloov tseem ceeb dab tsi.

Ho yuav suav cov kev tawm suab no li cas?

Yuav maj mam suav txhua txhua daim ntawv tawm suab no ntawm txhua txhua lub chaw tawm suab, thiab yuav suav ob zaug kom thiaj paub tseeb tias muaj cov kev tawm suab li cas tiag.

Thiab tsis tas li ntawd los yeej yuav qhiv kev dav rau tej neeg mus txheeb tau.

Txhua txhua cov kev tawm suab rau hnub tawm suab thiab tej kev tawm suab uas tawm ua ntej hnub tawm suab los yeej yuav raug suav rau hmo tawm suab.

Thaum twg mam li paub tias cov kev tawm suab rau Voice referendum zoo li cas?

Lub koom haum tswj Australia cov kev xaiv tsa (AEC) hais tias tej zaum ntshe ''yuav tau siv sij hawm 13 hnub tom qab hmo uas tawm suab tiav ntawd mas thiaj paub tias zoo li cas'', tab sis tej zaum kuj yuav ua tiav ua ntej ntawd thiab los kuj tau.

Tsuas nyog ntawm seb tej neeg ho tawm suab li cas xwb, thiab tej zaum peb kuj yuav paub rau lub sij hawm ntau teev los tau. Thiab yog tias zoo li muaj neeg tawm suab pom zoo/los yog tsis pom zoo feem coob ib yam twg lawm, ces tej chaw nthuav xov xwm yeej ib txwm muaj peev xwm qhia tias raws li tau muaj kev suav cov kev tawm suab lawm yog cov pom zoo los yog cov tsis pom zoo yog cov yeej.

Tab sis kuj zoo tib yam li cov kev xaiv tsa tsoom fwv teb chaws thiab uas, tej zaum kuj yuav siv sij hawm ntau hnub mas thiaj paub tias seb tog twg yuav yeej.

Thiab AEC kuj muaj peev xwm yuav qhia tau tias cov kev tawm suab zoo li cas yog tsis muaj lwm txoj xub ke xam lawm, uas tej zaum yuav siv sij hawm ib nyuag ntev zog. Piv txwv li cov kev tawm suab kho txhooj cai tswj haiv xyoo 1999 ntawd ces hmo tawm suab ntawd yeej paub lawm. Tab sis twb tau ob limtiam lawm AEC mam li qhia tias yog li cas tiag.

Puas yuav tau txais kev pom zoo rau Voice referendum?

Txawm tias yeej ib txwm muaj cov kev tshuaj ntsuam zej tsoom cov kev tawm tswv yim txog tej no uas yeej sib txawv, los zoo li ib xyoo dhau los no kuj muaj neeg tawm suab pom zoo rau cov neeg txhawb nqa tsawg lawm thiab.

Kuj pom tias raws li tau muaj cov kev ntsuam zej tsoom cov kev tawm suab ua ntuv zus los no ces kuj muaj neeg txhawb nqa tsawg lawm, thiab ntshe xyov puas muaj neeg pom zoo txhawb nqa ntawm xeev Western Australia thiab Queensland li.

Thiab yog tias ob lub xeev no tawm suab tsis pom zoo rau cov kev muaj suab no thiab, ces pawg neeg tsis txhawb nqa tsuas tos seb puas muaj ib lub xeev tsis pom zoo ntxiv xwb ces yuav ua rau tsis muaj peev xwm kho tau txhooj cai tswj haiv lawm (txawm tias tej neeg Australia feem coob yuav tawm suab pom zoo).

Muaj peev xwm txheeb tau neeg txum tim cov kev muaj suab sawv cev rau tsev tsoom fwv xyoo 2023 no ntawm SBS Network thiab ntawm NITV uas yog lub chaw nthuav xov xwm txog neeg txum tim tej kev tawm tswv yim tau.

Txheeb tau SBS Voice Referendum portal kom thiaj nyeem tau tej zaj xov xwm, saib tau tej videos thiab mloog tau tej xov xwm kaw ua suab tshaj 60 tawm hom lus, los yog mloog tau tej xov xwm tshiab thiab tej lus tsom xam, tej documentary thiab kev lom zem uas siv tau dawb ntawm Voice Referendum hub on SBS On Demand.

Share

Published

Updated

By Finn McHugh
Presented by Vixay Vue
Source: SBS

Share this with family and friends


Follow SBS Hmong

Download our apps
SBS Audio
SBS On Demand

Listen to our podcasts
Independent news and stories connecting you to life in Australia and Hmong-speaking Australians.
Ease into the English language and Australian culture. We make learning English convenient, fun and practical.
Get the latest with our exclusive in-language podcasts on your favourite podcast apps.

Watch on SBS
SBS World News

SBS World News

Take a global view with Australia's most comprehensive world news service