Ms. Apinya Nice Saeher, uas yog ib tug neeg tus thiab saib xyuas neeg mob ntawm Thaib teb tau hais tias muaj ntau yam txuam thawj ua rau sawv daws tau cov kab mob ntshav qab zib, mob stroke thiab mob plawv nres. Thiab xav kom sawv daws yuav tau tig los kub siab ceev txuag lawv tus kheej tsis hais yuav yog fab kev noj haus tej zaub mov zoo muaj txiaj ntsim rau lub cev tso tseg tsis txhob noj tej zaub mov muaj roj khub, tej khoom noj khoom haus qab zib thiab daw ntsev, nquag mus qoj ib ce kom tawm hws mas thiaj yuav pab tau sawv daws. Vim yog thaum lawv pom qee cov yam ntxwv mob ces twb yog lawv tau tus mob no lawm los yog twb mob loj lawm.
Yog tham txog kab mob ntshav qab zib ces tej zaum kuj yog tim tej zaub mov yus noj ua rau yus lub cev muaj ceeb thawj los yog ib cov kab mob muaj raws caj ces ntawm yus tsev neeg. Vim tej zaub mov daw ntsev, qab zig thiab muaj roj no yuav ua rau muaj teeb meem ntshav siab, ntshav qab zib thiab muaj dej ntau txheem los yog tej roj mus khub hauv tej hlab ntsa. Vim cov hormone insulin tsis muaj peev xwm yuav coj tau cov qab zib mus siv pab lub cev ces thiaj yuav tau hno tshuaj pab, thiab thaum noj zaub mov daw ntsev ces ua rau lub raum ua hauj lwm lim tsis tau tej dej tawm ntawm lub cev thiab tej dej mus txheem rau cov hlab ntsha thiaj ua rau ntshav siab thaum ho muaj roj mus khub rau tej hlab ntsha thiab ces thiaj yuav muaj cov teeb meem hlab ntsha tawg saum tob hau los yog plawv nres tau.
Ms. Naib Hawj qhia tias yog thaum ib tug neeg pheej nquag nquag mus tso zis hmo ntuj, los yog yog thaum lawv tso zis tom tej hav fab es muaj kab ntsaum los ntsauv, zoo li lawv pheej qab qab los noj mov ua rau lawv noj npaum li cas los zoo li haj yam yuag tuaj ntxiv, ces thiaj ua rau lawv mob ntshav siab, mob plawv los yog muaj ntshav khub roj. Tab sis kuj tseem muaj qee yam tshwm sim ntxiv xws li yog to ib qho qhov twg ces lub qhov txhab zoo qeeb heev los yog ntev ntev mam li zoo.
Yog thaum tham txog cov kab mob chronic diseass no li Diabetes, stroke los yog heart attack lawm ces World Health Organisation-WHO qhia tias http://www.who.int/mediacentre/news/releases/2017/increase-childhood-obesity/en/ txhua xyoo twg muaj neeg tas sim neej los ntawm cov kab mob li hauv qab no raws li hnub World Ebesity Day tim 11 lub 10 hli ntuj uas Phau ntawv teeb txheeb The Lancet tau muab coj los nthuav qhia rau zejtsoom paub.
- Kab mob plawv hlab plawv thiab stroke ua rau neeg tas sim neej txog 17,000,000 tus thoob qab ntuj.
- Kab mob ntshav qab zib muaj neeg mob thoob ntiaj teb rau xyoo 2014 txog 422,000,000 thiab tas sim neej txog li 1,600,000 tus rau xyoo 2015.
- Muaj cov neeg tau cov kab mob ntshav qab zib ntau tuaj ntxiv txog 124,000,000 tus uas yog cov me nyuam yaus 5 xyoos mus txog 19 xyoos rau xyoo 2016.
Yog tham txog cov yam ntxwv mob ntawm mob ntshav siab lawm ces yuav ua rau mob thiab nruj xwb pwg, pob qwb, thiab yog thaum yuav mob plawv ces yuav mob hauv siab ceev hauv siab, kiv dias tob hau, hos yog thaum yuav mob stroke los yog hlab ntsha tawg saum tob hau ces mob tob hau heev, sawv tsis tau ntseg zoo li pheej yuav vau ua voj ua vias, hais tsis tau lus thiab tsis to taub lwm tus hais dab tsi nrog yus tham, qhov muag tsis pom kev zoo plooj plooj, ib sab qhov ncauj zig, ib sab tes rau taw los yog ib sab cev tsis muaj zog, noj thiab nqos tsis tau zaub mov los yog dej, mob tob hau, tsis paub xyov yog muaj teeb meem dab tsi rau yus thiab yus tswj tsis tau yus lub qhov muag raws li lub vam sab https://strokefoundation.org.au/about-stroke/stroke-symptoms tau qhia. Yog thaum pom cov yam ntxwv zoo li no ces yuav tau hu xov tooj rau ambulance los yog emergency thov kev pab cuam thaum yus pom ib tug neeg twg uas lub ntsej muag txawv, caj npab los yog ib sab ceg tsis muaj zog, hais tsis tau lus ces txog caij yuav tau hu thov kev pab cuam (Face, Arms, Speech, Time -FAST).
Yog li Ms. Naib Hawj thiaj xav kom sawv daws yuav tau kub siab tig los saib xyuas lawv tus kheej kom zoo, noj zaub mov zoo muaj txiaj ntsim rau lawv lub cev, qoj ib ce kom tawm hw (Exercise) txhob noj tej zaub mov daw ntsev, kub roj thiab qab zib ntau. Thiab nws xav kom sawv daws yuav tsum tau hloov tej cuj pwm ua lub neej thiab kub siab mus ntsib mus cuag thiab sab laj nrog cov kws kho mob tsis yog yuav cia li yuav tshuaj los noj nkaus xwb tsam muaj teeb meem rau lawv txoj kev noj qab haus huv thiab txoj kev nyab xeeb.
Koj muaj peev xwm mloog tau cov xov xwm ua lus Hmoob los yog lus Askiv (English) tau raws li cov vam sab hauv qab no:
Mloog tau cov program ib teev tag nrho rau hnub zwj Teeb (Thursday) 6pm AEST (Australian Eastern Standard Time) thiab zwj Hnub (Sunday) 11am AEST ntawm: www.sbs.com.au/hmong
Koj muaj peev xwm download cov xov xwm ua ib zaj ib zaj ua lub Hmoob thiab lus Askiv (English) los yog mloog tau ntawm:www.sbs.com.au/podcasts/yourlanguage/hmong
Mus download tau SBS Radio app tau hauv Google Play thiab App Store ntawm http://www.sbs.com.au/radio/article/2015/03/07/download-sbs-radios-free-mobile-app tso rau koj lub xov tooj ntawm tes ces mloog tau rau 2 hnub hais dhau los saum toj no. Los yog koj muaj lus nug cuam tshuam txog cov kev siv SBS Radio app ces saib thiab nyeem tau ntawm no ntxiv http://www.sbs.com.au/radio/sbs-radio-app
Tuaj ua tub koom siab thiab caum SBShmong qab hauv SBSHmong Facebook page, tuaj nyem nyiam (Click like) tuaj faib (Share) SBShmong cov xov xwm rau koj tej phooj ywg thiab tawm tswv yim (Comment) ntawm www.facebook.com/sbshmong
Thiab yog koj xav share thiab qhia koj zaj dab neeg thiab xov xwm rau xov tooj cua SBS Hmong Program tshaj thiab nthuav rau ib tsoom Hmoob sawv daws tau mloog kom sawvdaws ho hnov txog ces hu xov tooj rau +61 3 9949 2259 nrog SBS Radio Hmong Program tham tau.
Koj muaj peev xwm mloog tau cov xov tooj cua tau raws li lub vam sab ntawm no: http://www.sbs.com.au/radio/listen-amfm-radio
Thiab tseem mloog tau ntawm digital TV tshooj 38 ntxiv thiab.