Ntsiab lus tseem ceeb:
- Hay fever (seasonal allergic rhinitis) ces yog cov xwm txheej tshwm sim thaum yus cov immune system tawm tsam nrog tej pollen hais tsis ntsees rau tej paj nroj uas pheej khaus qhov ntswg thiab qhov muag.
- Tej zaum kuj tim yog muaj tej pa ntawm tej paj xyoob paj ntoo nkag mus rau yus tej ntsws, thiaj ua rau yus hnoos, ua pa muaj suab nrov, thiab ua tsis tshua taus pa.
- Yeej muaj ib tug ntawm plaub tug neeg Australia tau cov hay fever, thiab yeej muaj 10 feem pua ntawm neeg Australia ua neej nyob nrog cov mob hawb pob — ces cov xwm txheej respiratory allergies thiaj yog ib cov allergic condition uas muaj ntau tshaj plaws.
- Tej kws kho mob (GPs) thiab tej kws tshuaj (pharmacists) muaj peev xwm taw qhia txog tej xub ke kho thiab tej tshuaj noj coj los pab thiab tiv thaiv tej yam ntxwv mob no.
- Cov kev fab raws caij yog dab tsi?
- Cov mob hay fever hawb pob muaj tej yam ntxwv mob dab tsi?
- Yus ho puas muaj peev xwm yuav tswj tau tej xwm txheej fab raws caij li cas?
- Immunoherapy yog dab tsi?
- Muaj tej xub ke kho mob dab tsi kho hay fever thiab hawb pob?
- Tej huab cua puas muaj feem ua rau fab?
- Yus ho yuav npaj tej tswv yim tswj cov kev fab raws caij li cas?
Cov kev fab raws caij yog dab tsi?
Caij nplooj hlav yeej yuav ua rau muaj tej paj nroj, paj xyoob paj ntoo raug tshuab mus xyaw tej cua. Ces tej neeg tsis haum tej hmoov paj xyoob paj ntoo no thiaj yuav tau hay fever los yog yuav hawb pob.
Professor Joy Lee uas yog tib tug zeskais qhia ntawv part time thiab koj yug tus koom tswj cov hauj lwm Respiratory Allergy Stream ntawm lub koom haum National Allergy Centre of Excellence tshab txhais tias:
Professor Lee hais tias "Tej paj nroj yog ib co tseem ceeb pheej ua rau tej neeg muaj teeb meem rau lawv tej raj qhov tswg li tau hay fever thiab pheej ua rau mob hawb pob, uas paub tias yog cov mob respiratory allergies. Yeej muaj Australia tej pej xeem txog li ntawm 25 feem pua tau cov mob hay fever thiab muaj txog li 10 feem pua tau cov mob hawb pob. Thiab yeej pom muaj ob hom mob no sib xyaw, yog li ntawd yog tias koj muaj ib yam mob twg lawm ces tej zaum yuav ua rau koj mob tau lwm hom ntxiv thiab."
Ntawm cov xeev qab teb hnub tuaj li Victoria, New South Wales, thiab Australian Capital Territory (ACT), uas tau coj cov nroj pias (Ryegrass) tuaj cog ces yog tej nroj uas pheej ua rau tej neeg tau cov hay fever txij lub 9 hli ntuj txog lub 1 hlis ntuj, thiab muaj neeg tau cov mob no coob heev rau lub 11 hlis ntuj.
Professor Lee hais tias "Lwm thaj chaw ntawm Australia li xeev Queensland ces yeej muaj tej nroj ntawm tej chaw sov ntau yam thiab yuav muaj cov caij tawg paj lig rau lub caij ntuj so mus txog lub ob hlis ntuj thiab lub peb hlis ntuj."

Dr Duncan Mackinnon, Micaela Diaz, Professor Joy Lee.
Cov mob hay fever hawb pob muaj tej yam ntxwv mob dab tsi?
Tej yam ntxwv mob hay fever uas pom muaj tas mus li ces yog:
- Hnoob, txham thiab los ntswg
- Khaus khaus, qhov ntswg thiab qhov muag, thiab los kua muag
- Txhaws ntswg thiab mob taub hau.
- Nkees nkees
Yog muaj tej hmoov paj xyoob paj ntoo thiab paj nroj no nkag tau mus rau tej ntsws ces yuav ua rau muaj cov yam ntxwv mob hawb pob tshwm sim tau li:
- Hnoos sib txuas ua ntuv zus
- Muaj suab nrho thaum ua pa
- Txog siav ua tsis tshua taus pa
- Ceev ceev hauv siab
Micaela Diaz uas yog ib tug neeg nyob ntawm Brisbane piav tias muaj teeb meem li cas:
Nws hais tias "Yeej muaj tej yam ntxwv no ntev kawg li. Cia li ua rau kuv nyob tsev lawv xwb, thiab kuj ua rau khaus yus tej tawv nqaij, sawv pob tsheej thaj, hnoos thiab txham, thiab muaj tej yam txwv ntau yam rau yus lub qhov caj ntswm, txhaws ntswg, khaus khaub qhov muag, ces tej yam ntxwv mob no tej thaum thiaj ua rau zoo li yus yog zombie."

Ib tug leej niam thiab nws tus tub zaum ua ke ntawm chav nyob. Nws tab tom pab nws tus tub nqus tshuaj pab ua pa vim rau qhov nws mob hawb pob. Credit: FatCamera/Getty Images
Yus how puas muaj peev xwm yuav tswj tau tej xwm txheej fab raws caij li cas?
Tham rau coob leej ntau tus lawm ces lub caij nplooj hlav uas pheej ua rau tej neeg fab (allergy) yog ib lub caij ua rau tej neeg muaj kev txhawj xeeb heev. Tab sis yog ho npaj, ces kuj muaj peev xwm tswj tej yam ntxwv mob no thiab.
Micaela qhia txog nws tej tswv yim los tswj tej xwm txheej no tias: "Thaum yuav txog caij nploog hlav, ces kuv yeej ua tib zoo xyuas kom npaj tau tej tshuaj noj khaws cia ... thiab xyuas tej yam me me li tej cua ho muaj kev pauv hloov rau li cas, yuav qhib qhov rais thaum twg tsuas nyob ntawm seb cua hlob los yau xwb. Tej zaum yuav tau ntxhua khaub ncaws sab hauv tsev, los sis coj mus ntxhua ntawm tej chaw ntxhua thiab kiv kom qhuav, tsis txhob coj los ziab. Thiaj yog cov kev xyuas kom txo kom muaj tej xwm txheej fab no rau yus kom tsawg npaum li tsawg tau."
Immunoherapy yog dab tsi?
Dr Duncan Mackinnon uas yog ib tug kws kho mob ntawm tej zos cheeb tsam toj siab ntawm NSW hais tias cov xwm txheej fab ua tsis tau pa (Respiratory allergies) no yog cov mob muaj yuav laug txog 25 feem pua uas tej neeg mob tau tuaj siv nws lub clinic rau lub caij nplooj hlav thiab caij ntuj sov.
Dr Mackinnon hais tias "Yeej muaj peev xwm cia li mus yuav tau tshuaj kho tej mob no feem ntau los ntawm tej chaw muag tshuaj. Qhov tseem ceeb ces yog qhia tej neeg kom lawv ntiag tug yog cov paub tswj lawv tej yam ntxwv mob."
Dr Mackinnon thiaj teev qee cov xub ke kho uas muaj siv li:
- Cov tshuaj Antihistamines (ua ntsiav los yog ua kua txuag (sprays)) coj los kho tej hay fever sai.
- Tej tshuaj noj kom tsis txhob txhaws ntswg (siv rau ib lub caij luv luv xwb) pab kom tsis txhob txhawb ntswg.
- Ventolin uas yog cov tshuaj nqu mus pab rau tej neeg mob hawb pob.
- Cov tshuaj Corticosteroids (uas txuag rau qhov ntswg los yog nqus cov tshuaj txuag rau yus lub ntsws) kom tej hlab cua tsis txhob o - thiab lub caij pib zoo tshaj plaws yog pib ua ntej yuav muaj tej neeg tau cov khaub thuas hay fever thiab mob pob coob.
Yeej muaj ntau cov kev sim los txheeb thiab ntsuam tej mob no thiab ntau txoj xub ke kho cov mob fab no tsuas nyob ntawm seb ho muaj tej yam ntxwv mob sab npaum li cas xwb.
Professor Lee hais tias "Tej zaum kws kho mob yuav sau ib daim ntawv xa kom mus ntsib ib tug allergist specialist los yog immunologist uas lawv muaj peev xwm ua ib co kev sim dab tsi tsi ntsees, li hno tawv nqaij sim ntau yam allergen seb tsis haum yam twg tua yooj yim li cas."
Muaj tej xub ke kho mob dab tsi kho hay fever thiab hawb pob?
Immunotherapy ces yog ib co kev kho uas siv cov allergen (tej khoom ua rau fab) tsawg tsawg rau ib tug neeg twg lub cev kom nws cov immune system swm. Li Professor Lee tshab txhais tias: "Peb yuav muaj cov allergen me me tso rau ib tug twg lub cev kom nws cov immune system tawm tsam los yog kom swm."

Daim duab rub zeze uas pom tej paj poob rau ntawm daim iav tsheb thiab muaj tej hmoov paj ntau heev uas yuav ua rau tej neeg fab rau lub caij Nplooj hlav. Source: iStockphoto / Manuel Milan/Getty Images
Tej huab cua puas muaj feem ua rau fab?
Yog mas — yeej suav tau tej hmoov paj xyoob paj ntoo paj nroj no sib txawv ntawm ib hnub rau ib hnub twg raws li tej huab cua pauv hloov. Tsis tas li ntawd los yeej muaj tej app hauv online los yog siv ntawm xov tooj tes qhia tias seb ib hnub twg ho muaj tej hmoov paj xyoob paj ntoo no hauj sim, muaj theem nrab, muaj ntau, los yog muaj ntau ntau heev.
Tej khaub zeeg cua plua plav mas haj yam yog tej ua rau tej neeg fab muaj ceem tshaj, thiab yuav ua rau tej neeg mob hawb pob.
Dr Mackinnon ceeb toom tias : "Yog tias muaj tej huab cua kub sov nplaum, yog lub caij muaj tej khaub zeeg cua plua plav thiab muaj cua hlob thiab ces yuav muaj tau tej khaub zeeg cua plua plav no. Vim ua rau muaj tej hmoov paj xyoob paj ntoo thiab paj nyom raug tshuab ya mus xyaw nrog tej cua. Ces thiaj yuav yog tej yam phom sij heev rau tej neeg uas yuav fab tau yooj yim heev."
Dr Mackinnon thiaj taw qhia tias nyob rau cov hnub muaj tej hmoov paj xyoob paj ntoo paj nroj no ntau los yog cov hnub muaj tej khaub zeeg cua plua plav no ces xav kom:
- Kaw tej qhov rooj qhov rais
- Tsis txhob tawm mus rau sab nraum zoov
- Ntoo tsov iav los sis yog siv ntaub npog qhov ncauj qhov ntswg thaum tawm mus nraum zoov
Yus ho yuav npaj tej tswv yim tswj cov kev fab raws caij li cas?
Cov kev npaj yog ib co tseem ceeb.
Professor Lee taw qhia tias: "Yog koj yeej muaj keeb kwm muaj tej yam ntxwv mob li hais los saum toj rau lub caij no, ces yog tej yam tsim nyog ua xav kom koj nrog koj tus kws kho mob tham kom koj thiaj muaj peev xwm npaj ib co tswv yim siv."
Tej zaum tsim nyog npaj ib co tswv yim los tswj tej xwm txheej no li:
- Pib npaj yuav tej tshuaj noj tiv thaiv thaum tseem ntxov
- Npaj yuav tej tshuaj noj pab kho tej yam ntxwv mob kom txhij cia siv
- Ntsuam thiab txheeb tej kev kwv yees ntawm ib hnub rau ib hnub tias seb ho muaj tej hmoov nroj, hmoov paj xyoob paj ntoo xyaw cua ntau npaum li cas.
Txawm tias yuav tau ntxeem nrog ntau yam nyuaj los Micaela yeej xav rau kis zoo thiab:
Nws hais tias "Yog tej yam meem txom heev ... tab sis kuj tsis ua li cas thiab — vim rau qhov tsis yog yus tib leeg thiaj ntsib tej xwm txheej no xwb. Yus yeej muaj peev xwm tswj tau, thiab yus yeej muaj peev xwm ntxeem dhau tej xwm txheej no. Tsuas yuav tau siv caij los kawm kom paub tias tej xub ke twg thiaj pab tau yus xwb."
Tej xov xwm uas pab tej neeg uas pheej fab (tsis haum rau tej hmoov paj nroj paj hmab paj ntoo los yog khaub zeeg cua plua plav) txheeb tias muaj tej hmoov paj xyoob paj ntoo ntau npaum li cas rau ib hnub twg:
- AusPollen – The Australian Pollen Allergen Partnership
- Pollen Forecast – Australian Aeroallergen Network
- Melbourne Pollen Count
- Sydney Pollen Count
- Darwin Pollen Count
- Perth Pollen Count
- National Allergy Centre of Excellence
- Asthma Australia
- Allergy & Anaphylaxis Australia
- Australasian Society of Clinical Immunology and Allergy
Tej xov xwm ntawm zaj xov xwm no tsuas yog qhia ua kev kawm thiab piav dav dav xwb tsis yog ib co kev taw qhia tsi ntsees dab tsi. Yog tias koj muaj kev txhawj xeeb txog khaub thuas hay fever, hawb pob los yog tej yam ntxwv fab (tsis haum) ib yam dab tsi, ces tsim nyog koj sab laj nrog tej neeg kho mob, los yog kws tshuaj kom tau tej xov xwm haum raws li tej xwm txheej raug rau koj. Yog tias ho poob rau tej xwm txheej yuav raug kev phom sij rau koj los yog ib tug twg txoj sia ces hu rau tus zauv emergency service (Triple Zero - 000) kiag tam sim no thov kev pab.
Subcribe los yog caum mloog tej xov xwm kaw ua suab Australia Explained kom paub txog ntau yam xov xwm tseem ceeb thiab tej lus taw qhia koj koj pib tau lub neej tshiab ntawm teb chaws Australia.
Yog tias koj muaj ib co lus nug dab tsi los yog muaj ib co tswv yim dab tsi? Ces xa email rau peb rau ntawm australiaexplained@sbs.com.au