Koom txoos 50 xyoo Hmoob tuaj nyob teb chaws Australia

Dr Txawjpov Xaivkaub Thoj zaum ua ntej ntawm nws lub thaj neeb hnav tsoos Hmoob (Dr Pao Saykao).jpg

Dr Txawjpov Xaivkaub Thoj zaum ua ntej ntawm nws lub thaj neeb Credit: Dr Pao Saykao (Supplied)

Dr Pov Xaivkaub Thoj tawm tswv yim tias vim li cas thiaj ua lub koom txoos txwm 50 xyoo (Hmong Australia Festival 50 - HAF50), ua rau leej twg, ua coj los qhia txog dab tsi, thiab vim li cas thiaj xav kom ib tsoom Hmoob sawv daws mus koom.


Dr Txawjpov Xaivkaub Thoj (Dr Pao Saykao) uas yog ib tug ntawm pawg tswj ntawm lub koom haum Hmong Australia Festival Inc qhia tias muaj ntau yam laj thawj tos ho ua lub koom txoos Hmoob tuaj nyob teb chaws Australia txwm 50 xyoo.
Peb piav txog Hmoob lub neej nyob teb chaws no, uas yuav raug teev nrog ntiaj teb tej keeb kwm tias, peb Hmoob tuaj nyob teb chaws Australia no txwm 50 xyoo, peb pib qhov twg tuaj, tam sim no peb ua lub neej txog theem twg lawm, thiab peb yuav ua lub neej zoo li cas txuas ntxiv rau yav tom ntej.
Dr Txawjpov Xaivkaub Thoj (Dr Pao Saykao)
Nws hais tias tom qab Hmoob tawg tsov tawg rog xyoo 1975 ces txawm muaj Hmoob ua neeg thoj nam nyob teb chaws Thaib coob heev. Ces 8 tus tub kawm Hmoob no thiaj hais kom nom tswv Australia tos Hmoob tuaj nyob teb chaws Australia no, tab sis lawv tsis kam tos vim:
  • Australia tsis tau ua tsov rog hauv Nplog teb.
  • Hmoob yog cov nyob hav zoov, nyob toj siab.
  • Hmoob tsis paub ntaub ntawv tsam ua tsis tau lub neej ntawm teb chaws vam meej.
  • Hmoob yog cov neeg cog yeeb.
Dr Txawjpov Xaivkaub Thoj (Dr Pao Saykao).jpg
Dr Txawjpov Xaivkaub Thoj Credit: Dr Pao Saykao (Supplied)
Ces thiaj muaj Vwj Thoj, Vam Mab Vaj, Dr Gary Lee Yia thiab Dr Txawjpov Xaivkaub ua cov mus qhia thiab mus nrog nom tswv Australia sib hais lub caij ntawd kom tos Hmoob thoj nam tuaj nyob teb chaws no. Tab sis lub caij ntawd tsuas tos cov neeg Cob tsib tuaj coob xwb raws li Dr Gary Lee Yia hais.

Dr Txawj pov thiaj hais tias 'Txawm Australia tsis ua tsov rog hauv Nplog teb los lbu caij Tsov rog Cob Tsib (Vietnam War) ntawd tsov rog loj yog ua hauv Nplog teb uas Hmoob pab tawm tsam kom nyab laj qaum teb tsis txhob mus tau rau qab teb uas pab cawm tau tub rog Australia thiab Meskas ntau txoj sia'.

Hais txog qhov nom tswv Australia hais tias 'Hmoob nyob hav zoov, nyob toj siab xwb', Dr Txawj pov tias 'Tsis yog Hmoob xav xav nyob toj siab nyob toj roob hauv pes, vim Hmoob tawg Suav teb los chaw tiaj Nplog nyob puv, ces Hmoob thiaj nyob sab qaum teb ntawm tej chaw toj siab muaj roob hav xwb, thiab Hmoob yeej nyob ua zejzog tsis nyob nyob hav zoov.'

Dr Txawj pov haiv ntxiv tias 'tsis yog Hmoob tsis paub ntaub paub ntawv, vim Hmoob tsis muaj teej kawm mus kawm xwb, yog muaj cib fim kawm ces Hmoob yeej kawm tau tib yam li lwm tsav neeg, thiab tau muab nws nrog rau Dr Gary Lee Yia ntawm 8 tus hluas Hmoob uas tau tuaj kawm teb chaws Australia no ua piv txwv tias Hmoob yeej kawm tau thiab ua tau lub neej.'

Hais txog qhov tias 'Hmoob yog cov neeg cog yeeb' Dr Txawj pov hais rau tsoom fwv Australia lub caij ntawd tias - yog neeg Askiv tuaj qhia Hmoob cog, tab sis Hmoob cog siv ua tshuaj xwb ntshe twb piv tsis tau ua feem pua rau tej yeeb uas Australia cog ntawm xeev Tasmania txog li ntawm 40 feem pua ntawm tej yeeb uas siv hauv ntiaj teb coj mus ua tshuaj morphine, tshuaj mob plab dia hau.'

Tom qab piav tej no rau tsoom fwv Australia lub caij ntawd tag ces lawv thiaj tso tseg tsis nug tej no ntxiv. Lub caij ntawd luj tau hloov siv dua Australia tsab cai Multicultural Policy uas txhawb nqa cov haiv neeg kom khaws lawv tej ntaub ntawv, txuj ci thiab kab li kev cai. Ces thiaj tos 10 yim Hmoob tuaj pab qhia Hmoob tej hluas kom ua tau ib tug Hmoob.
Thaud lawv yeej hais tias peb yog neeg nyob hav zoov, peb yog neeg tsis paub ntaub paub ntawv, peb yog neeg cog yeeb xwb no ces peb tuaj nyob tau 50 xyoo teb chaws Australia no, peb yuav tawm los mus qhia rau neeg teb chaws no, qhia rau neeg Australia thiab qhia rau nom tswv Australia kom lawv paub tias 50 xyoo dhau los no peb ho ua tau dab tsi thiab peb ua neej txog twg lawm. Qhov tseem ceeb tshaj plaws ntawm lub koom txoos no yog piav txog qhov no.
Dr Txawjpov Xaivkaub Thoj (Dr Pao Saykao)
Dr Txawj pov hnav tsoos Hmoob yeeb duab ntawm ib thaj paj tulip (Dr Pao Saykao).jpg
Dr Txawj pov hnav tsoos Hmoob yeeb duab ntawm ib thaj paj tulip Credit: Dr Pao Saykao (Supplied)
Dr Txawj pov hais tias lub koom txoos no yuav qhia txog seb 'pev kev ua neej ned peb ua txog twg lawm, peb kev kawm ntaub kawm ntawv ne kawm txog twg lawm, kev ua lagluam ne ua txog twg lawm, peb kev ua laj ua kam ne peb txog qhov twg lawm.'

Nws hais ntxiv tias thaum Hmoob tuaj txog teb chaws Australia no peb tsa tau lub koom haum Hmong Australia Soceity uas muaj lub hom phiaj xws li:
Kom Hmoob teb chaws Australia no ua tau lub neej vam meej tiag tiag. Yuav ua tau lub neej vam meej yuav tsum muaj nyiaj muaj txiaj, muaj kev kawm ntaub kawm ntawv, thiab yuav tsum muaj vaj muaj tsev nyob ruaj, uas lub vaj lub tsev nyob qhov tseem ceeb tshaj plaws.
Dr Txawjpov Xaivkaub Thoj
Dr Txawj pov hais tias 'Peb kuj siv lub tswv yim no ces thawj 10 xyoo thaum tseem ntxov Hmoob muaj tsev nyob txog 60-70 feem pua, tsam no ces Hmoob muaj tsev nyob los yog them nqe vaj tse tag muaj tshaj 90 feem pua.'

'Peb Hmoob Australia no thiaj yog tib pab neeg Hmoob uas peb thiaj ua neej xws luag haiv neeg tiag tiag, peb yeej muaj vaj muaj tsev, peb yeej muaj noj muaj haus, peb yeej muaj laj muaj kam, peb yeej muaj nyiaj muaj txiaj, peb thiaj muaj vaj muaj tsev, peb thiaj nyob ruaj.'

'Kev kawm ntaub kawm ntawv no txhua txhua yam hauj lwm thiab tej sob kawm peb yeej kawm tau tag thiab yeej sib txig nrog luag, yog tias peb tseem cia cov paub ntaub tawv ntse tuaj thiab ces ntshe peb tseem ua tau zoo tshaj no thiab, peb pib ntawm zero tuaj xwb, tam sim no yog muab piv raws feem pua ces peb tseem muaj cov feem pua siab tshaj cov neeg Australia no.'

'Kom sawv daws paub qhov no es sawv daws thiaj hais tias peb ua lub neeg txog qhov no lawm, qhov no ces peb ua tau lawm, tshuav qhov twg tseem ua tsis tau, qhov ua tau ces yuav tsum ua ntxiv mus kom zoo tshaj ntawd, qhov peb tseem ua tsis tau tau ces peb tseem yuav tau rau siab tshaj ntxiv thiab, qhov no yog hais txog tag nrho peb Hmoob thoob plaws teb chaws Australia no.'

Dr Txawjpov hais tias 'tsis yog li ib txhia tseem totaub yuam kev tias lub koom txoos no tsuas yog tham txog 8 tus Hmoob xub tuaj kawm ntawv ntawm teb chaws Australia no xwb, tab sis yog tham txog tag nrho Hmoob 5,000 tus nyob ntawm teb chaws Australia no lub neej, thawj 8 tus Hmoob tej tub kis yuav los qhia txog lawv lub neej uas yog thawj phaum yug thiab loj hlob thiab ua lub neej nyob ntawm Australia no zoo li cas, nrog rau 10 yim Hmoob uas tos tuaj pab qhia Hmoob tej kab lis kev cai, qhia ntawv Hmoob kom Hmoob ua tau ib tug Hmoob raws li tsoom fwv Australia tsab cai Multicultural Policy seb tsam no Hmoob lub neej zoo li cas lawm, tshuav qhov twg yuav tau kho thiab ua kom zoo tshaj qub ntxiv, thiab xav kom Hmoob taug txoj xub ke twg rau yav pem suab.'

Dr Txawjpov hais tias 'Peb yeej tau caw tej nom tswv teb chaws, nom tswv xeev, nom tswv zos, thiab ib tsoom Hmoob sawv daws tsis hais nyob teb chaws Australia no los yog txawv teb chaws uas muaj peev xwm tuaj koom tau ces xav kom tuaj koom.'

Lub koom txoos no yuav ua rau ntawm Hume Reception hnub tim 20/12/2025 piv txij 4 pm txog 11 pm AEDT.
Mloog tau xov xwm tshiab ntawm SBS Hmongdownload SBS Adio app thiab caum SBS Hmong Facebook page.

Share
Follow SBS Hmong

Download our apps
SBS Audio
SBS On Demand

Listen to our podcasts
Independent news and stories connecting you to life in Australia and Hmong-speaking Australians.
Ease into the English language and Australian culture. We make learning English convenient, fun and practical.
Get the latest with our exclusive in-language podcasts on your favourite podcast apps.

Watch on SBS
SBS World News

SBS World News

Take a global view with Australia's most comprehensive world news service