Feature: Tsev tsoom fwv thiab kab theem paj

MONEY STOCK

Poj huab tais Queen Elizabeth II daim duab ntawm Australian daim nyiaj tsib (5) dollar Source: AAP / LUKAS COCH/AAPIMAGE

Puas yog tias tim tsoom fwv Albanese siv nyiaj ntau heev li lwm pab nom teb chaws thiab pab nom Greens hais es thiaj ua rau Australia tej nyiaj poob nqe thiab ua rau Australia lub txhab nyiaj faj seeb haiv (Reserve Bank of Australia - RBA) tau nce kab theem paj 0.25% coj los tswj tej xwm txheej nyiaj poob nqe. Tab sis ho puas muaj lwm txoj xub ke yuav daws tau tej xwm txheej no thiab?


Sussan Ley uas yog tus coj lwm pab nom teb chaws hais tias "tim yog tsoom fwv Albanese siv nyiaj ntau heev thiaj ua rau nyiaj poob nqe" thiab ua rau Reserve Bank of Australia (RBA) nce kab theem paj ua 3.85% coj los tswj tus kab theem nyiaj poob nqe no, tab sis Australia tus nom tswj nyiaj txiaj Jim Chalmers hais tias "tsis yog thiab yog tim cov private demand ntau heev thiaj ua rau nyiaj poob nqe". Hos pab nom Greens tus coj Larissa Waters hais tias "tim Labor tau siv nyiaj ntau billions mus pab tej neeg tsim vaj tse ua vaj tse ces nqe tsev thiaj kim tuaj tab sis tsis pab tej neeg yuav thawj lub tsev nyob thiab tsis pab tej neeg ntiav tsev no."

Txawm li cas los Australia tus nom tswv nyiaj txiaj rau tsoom fwv Albanese hais tias vim yeej paub tias neeg Australia yeej tseem ntsib tej teeb meem nuj nqes siv ua lub neej ntau yam ces nws yeej tau los nrog daws tej teeb meem no li tau xyuas kom tej neeg yuav tau tshuaj pheej yig siv, tau siv cov kev kho mob uas siv bulk-billing, txo tej tub kawm tej nuj nqe kawm ntawv, thiab muaj cov kev txo se peb (3) zaug rau tej neeg zejzog.

RBA cov kev nce kab theem paj 0.25% no thiaj tau ua rau Australia cov kab theem paj tau nce ntawm 3.6% mus ua 3.85% lawm.

Hmong_RBA HIKE MORTGAGE 040226.jpg
RBA nce kab theem paj 0.25% ua rau Australia tus kab theem paj tshiab nyob ntawm 3.85%. Credit: Canstar/SBS

Dr Tim Thornton, uas yog tus tswj kub koom haum school of political economy hais tias:

Dr Thornton tau hais tias "Yeej muaj lwm yam twj li tswj tej nqe, tswj tej credit, rationing, tsim cov buffer stocks, thiab tsim tej cai coj los tswj tej income thiab tsim kev pom zoo nrog tej neeg cuam tshuam ntawm teb chaws yog lwm yam twj los tswj kom nyiaj tsis txhob poob nqe, tsis yog tsuas muaj peev xwm siv tau tib co kev nce kab theem paj nkaus xwb,

"Nws hais tias txawm li cas los yeej yog tsoom fwv lub luag hauj lwm yuav tau ua tej no tsis yog RBA li.''

Thiab Associate Professor Andrew Grant uas paub zoo txog Finance ntawm University of Sydney ceeb toom tias ntshe tej zaum tseem yuav nce kab theem paj ntau zaus ntxiv thiab.

Professor Grant hais tias "Raws li peb pom lawm ces tsis yog RBA nce tib zaug ces txawm tsum, tab sis yeej yuav nce ob los yog peb zaug ua ke. Tej zaum kuj tseem yuav nce rau nrab xyoo los yog nce rau thaum xaus xyoo no ntxiv thiab los kuj tau."

Mloog tau xov xwm tshiab ntawm SBS Hmongdownload SBS Adio app thiab caum SBS Hmong Facebook page.


Share

Follow SBS Hmong

Download our apps

Listen to our podcasts

Get the latest with our exclusive in-language podcasts on your favourite podcast apps.

Watch on SBS

SBS World News

Take a global view with Australia's most comprehensive world news service

Watch now