Ntsiab lus tseem ceeb:
- Native title ces yog ib co cai lij choj uas lees paub neeg txum tim Aboriginal thiab Torres Strait Islander cov kev sib cuag nrog lawv tej teb chaws thiab tej dej raws li lawv tej kab lis kev cai ib txwm coj.
- Native title tso cai rau neeg txum tim tej zejzog pov puag lawv tej kab lis kev cai.
- Tej neeg feem coob, hais tsi ntsees yog tej nyob hauv tej nroog thiab lawv tej vaj tse yeej tsis muaj kev cuam tshuam dab tsi nrog cov native title, tab sis cov kev totaub txog yuav pab kom muaj peev xwm koom tham txog tej no.
LUS CEEB TOOM: Zaj xov xwm no teev txog tej duab thiab npe ntawm tej neeg uas tau nruam sim lawm.
- Ho muaj cov native title tshwm sim tau li cas?
- Native title txhais tau lub ntsiab lus dab tsi?
- Vim li cas cov native title thiaj yog tej sib chab sib chaws heev?
- Siv cov native title tswj Australia tej av ntau npaum li cas?
- Vim li cas native title thiaj tseem ceeb rau tag nrho txhua tus neeg Australia?
Native title, land rights thiab treaty ces yog peb txoj xub ke tseem ceeb uas raug siv coj los pab tswj thiab ceev txuag tej neeg txum tim Aboriginal thiab Torres Strait Islanders tej kab lis kev cai kom sib cuag tau nrog lawv tej teb chaws. Thiab koj muaj peev xwm txheeb tau txog cov land rights thiab treaty uas peb tau txhub nthuav tawm dhau los tib yam.
Toom xov xwm no yuav txheeb txog cov native title tias yog dab tsi, muaj keeb kwm li cas, thiab ho txawv cov land rights li cas thiab hos txhais tau lub ntsiab lus dab tsi niaj hnub niam no.
Ho muaj cov native title tshwm sim tau li cas?
Tau ntev tshaj 200 xyoo lawm uas Australia raug teev tias yog lub teb chaws tsis muaj tswv (Terra nullius) uas txhais tias 'yog lub teb chaws tsis muaj neeg nyob', thiab tsis lees paub tej neeg txum tim Aboriginal thiab Torres Strait Islanders uas yeej tau nyob ntawm lub teb chaws no ua ntej tej neeg dawb yuav tuaj nyob.
Tab sis Mabo rooj plaub tseem ceeb ntawm keeb kwm kuj tau pauv hloov tej hais ntawd lawm.
Xyoo 1982 ces Eddi Koiki Mabo uas yog tus coj cov neeg Meriam tau pib coj tsoom fwv xeev Queensland mus hais ib rooj plaub kom lees paub tias lawv yog tus tswv lub pov txwv Murray Island ntawm Torrres Strait — uas yog ib co pov txwv me me nyob rau pem kaum xeev Queensland, thiab nyob ntawm suam av ntse ntse saum ncov ntawm teb chaws Australia.
Rooj plaub no yog ib rooj uas hais ntev heev thiab siv sij hawm yuav laug txog 10 xyoo. Ces txog rau xyoo 1992, lub tsev hais plaub High Court of Australia thiaj tau muaj ib co kev txiav txim siab tseem ceeb los lees paub tias cov neeg txum tim Meriam muaj cai ua tswv av (native title) rau lawv tej av. Cov kev txiav txim no thiaj yog ib co tseem ceeb heev ntawm keeb kwm; thiab tau muaj cov kev thim tsis siv lub tswv yim 'terra nullius' uas raug teev zwm ua cai lij choj uas tau siv los ntev.
Txuas ntxiv tom qab tau muaj tsev hais plaub cov kev txiav txim ntawd ces tsev tsoom fwv teb chaws thiaj tau tsim tau tsab cai Native Title Act 1993 siv.
Hnub tim 11 lub 11 hlis ntuj xyoo 1993 ces Paul Keating uas yog Australia tus thawj pwm tsav rau lub caij ntawd thiaj tau los hais lus rau haiv neeg no, thiab qhia tias tsoom fwv Australia yuav ua li cas rau High Court cov kev txiav txim rau Mabo rooj plaub.
Mr Keating tau hais tias “Lub tsev hais plaub no cov kev txiav txim siab no yeej yog tej yam ua ncaj lawm. Vim nws tsis lees qhov cuav thiab lees paub qhov tseeb. Qhov cuav yog cov kev pheej dag tias teb chaws Australia no yog ib lub teb chaws uas tsis muaj tswv. Tab sis qhov tseeb tiag ces yeej muaj Australia tej neeg txum tim Aboriginal and Torres Strait Islanders uas tswv av, thiab qee thaj chaw ces yeej yog tej chaw raug cai raug uas ntxeem dhau 200 xyoo rau lub caij tej neeg Europe tuaj nyob ntawm lub teb chaws no."
Native title txhais tau lub ntsiab lus dab tsi?
Native title ces yog cov kev lees paub qee cov neeg txum tim tias tseem muaj cai tswj lawv tej teb chaws thiab tej dej raws li lawv tej cai thiab kab lis kev cau qub uas ib txwm sim. Tej cai no tsis yog tej cai tau los ntawm (Australia) tej tsoom fwv los sis yog tej cai tau los ntawm cov kev sib khom, tab sis yog tej cai uas raug Australia tej tsev txiav txim plaub ntug lees paub.
Yeej ib txwm piav tias native title yog ''ntau yam cai ua ke'' vim yeej teev txog ntau yam cai, thiab tsis yog tib co cai xwb. Tej cai no ces yeej muaj cov cai siv tej av, tej dej coj mus tu tsiaj, nuv ntsev thiab ua lawv tej kab lis kev cai, thiab tu saib xyuas tej chaw ua kab lis kev cai tseem ceeb.
Tej cai no lees paub tej zejzog tej cai uas yeej tau teev txog lawv tej kab lis kev cai thiab tej ntsuj, tsis yog cov kev yuav ua tswv av uas yuav siv ua lagluam rau tej chaw ntawd.
Txawm li cas los cov native title no yeej tsis muaj peev xwm coj los hloov lwm cov cai siv tej av li tej av siv ua liaj ua teb, ua luam khawb peev txheej (mining), los ua tej nom tswv zos tej hauj lwm ntau yam. Ces thiaj muaj ntau thaj chaw yeej thiaj muaj cov kev siv tej cai native title koom nrog lwm cov cai siv av li hais no ua ke. Txhais tias neeg txum tim yeej koom siv tej cai ua tswv av nrog lwm tus li tej neeg ua liaj ua teb, tej lagluam khawv peev txheej, thiab tej nom tswv zos (Councils).
Tab sis yog tham rau cov neeg txum tim Aboriginal thiab Torres Strait Islander tej zejzog lawm ces, cov native title yog tej tseem ceeb tshaj cov kev muaj cai ua tswv av lawm — vim yog tej yam qhia txog lawv tej cim thawj (identity), tej kab lis kev cai thiab cov kev yog ib feem ntawm thaj chaw ntawd (lub teb chaws ntawd).
Professor Peter Yu uas yog cov neeg txum tim Yawuru tus coj thiab yog ib tug neeg txawj txeeg txuj (academic) tshab txhais tias:
"Tej native title yuav pab kom yus muaj cib fim los siv tej cai uas tswj tej txuab zeej txuab sim (nature) coj los tswj yus lub zej zog thiab cov kev sib raug zoo. Yog xam rau kuv lub zejzog lawm ces yog pab kom npaj tau ib co chaw tiag taw (hauv paus) rau peb kawm, thiab rov qab kawm peb tej lus, peb tej nkauj thiab peb cov kev seev cev, thiab peb tej txuj kab lis kev cai kom peb thiaj muaj peev xwm npaj tau ib txoj hauv kev taug txuas ntxiv thiab tsim kom muaj tsab peev xwm qhia tau tej no rau peb tsev neeg thiab qhia rau peb ntau tsav neeg."

Australia tus thawj pwm tsav Paul Keating (1993).
Vim li cas cov native title thiaj yog tej sib chab sib chaws heev?
Cov kev yuav raug lees paub tsis yog tej ua tau yooj yim.
Cov kev yuav tsim kom tau cov native title siv mas tej zejzog yuav tsum qhia kom tau tias lawv yuav tsum muaj kev sib cuag nrog rau thaj av ntawv ua ntuv zus — uas feem ntau mas yeej muaj cov kev cuam tshuam nrog tej keeb kwm, tej dab neeg, los yog tej xwm txheej raug teev tseg thiab qhia rau cov phaum neeg ntau tiam.
Tej txheej txheem cai lij choj los kuj yog tej yam sib chab sib chaws, vim tej cai uas ib txwm siv thiab tej kab lis kev cai kev ntseeg uas ib txwm coj yeej siv tsis tshua haum nrog tej cai lij choj ntawm tej teb chaws vam meej.
Gwynette Govardhan uas yog ib tug kws lij choj uas paub zoo txog cov native title thiab cov heritage law tshab txhais txog ntau yam nyuaj tias:
"Peb yeej xav ua tib zoo xyuas kom siv tau tej cai qub uas ib txwm siv ib txwm coj no kom haum raws li tej cai tiam vam meej no, tab sis kuj tseem ntsib ntau yam teeb meem nyuaj thiab, vim rau qhov yeej tseem tsis tau tau tsim tau tej system uas peb yuav muaj peev xwm coj tej cai qub ib txwm siv coj mus koom siv tau nrog ua ke, thiab yeej tseem tsis tau tsim tej system kom siv tau li ntawd."

Yinhawangka Law Men Marlon Cooke (Sab laug) thiab David Cox ('Barndu') (Sab xis) nrog Gwynette Govardhan ntawm neeg txum tim lub teb chaws Yinhawangka lub caij uas lawv mus nrhiav pov thawj ) tej dab neeg thiab tej cim ntawm tej av) uas qhia txog tej qub puav pheej kab lis kev cai.
Siv cov native title tswj Australia tej av ntau npaum li cas?
Txawm li cas los cov native title yeej tau ua rau muaj cov kev pauv hloov zoo thiab tau txais txiaj ntsim ntev.
Tej cai no yeej tau pab tej zejzog kom rov qab ceev txuag tau lawv tej lus, rov qab kho kom ua tau raws li ib txwm coj noj coj ua los tu thiab saib xyuas tej luaj pua (tej av) thiab tej dej, thiab pab kom tej zejzog muaj lub luag hauj lwm tseem ceeb txiav txim siab rau lawv lub teb chaws.
Txij thaum uas tau tsim tau tsab cai Native Title Act coj los siv lawm, ces tsab cai native title no yeej tau kuav teb chaws Australia tej av txog li 40 feem pua lawm, uas feem ntau mas yog tej chaw toj siab thiab co chaw twg, uas tej tswv chaw yeej ib txwm muaj kev sib cuag nrog lawv lub teb chaws ntawd li qub.
Tab sis yog tej yam tseem ceeb kom peb nco tias muaj lub ntsiab lus txawv cov kev ua tswv tiag tiag tam li thaj av ntawd yog yus ntiag tug li.
Yog tias koj nyob ntawm ib lub nroog los yog nyob rau ib thaj chaw twg li tej neeg tsiv teb tsaws chaw coob leej ntau tus, ces cov native title no yeej yuav tsis ua rau muaj kev pauv hloov yus txoj kev ua lub neej txhua hnub dab tsi, tab sis cov kev nkag siab txog tej no yog ib kauj ruam uas yuav pab kom yus hwm thiab lees paub tej no.
Gwynette Govardhan tshab txhais txog nqe no tias:
"Kuv xav tias qhov tseem ceeb uas tsim nyog paub txog ces yog tsuas tham rau kis dav dav xwb uas cov native title rights (tej cai ua tswv av) no thiab tej txiaj ntsim ntau yam no yeej yuav tsis ua rau muaj teeb meem dab tsi rau tej neeg ntiag tug dab tsi."

Yinhawangka Country in the Pilbara region taken by Gwynette Govardhan during an on Country field trip.
Vim li cas native title thiaj tseem ceeb rau tag nrho txhua tus neeg Australia?
Raws li Paul Keating tau hais thaum txheeb txog cov kev txiav txim siab rau Mabo rooj plaub uas tau coj cov native title coj los siv tswj Australia tej av lawm ces tsis yog tib co kev tau txais kev ncaj ncees rau neeg txum tim xwb, tab sis kuj tseem yog ib kauj ruam tseem ceeb rau yav pem suab rau txhua tus neeg Australia thiab.
"Peb muaj peev xwm yuav ua lub neej txuas ntxiv thiab pom tias cov kev txiav txim rau Mabo rooj plaub no yog ib lub cib fim tseem ceeb heev. Yog ib lub cib fim yuav los kho tej kev ua txhaum txheej tau ua yuam kev uas tau tshwm sim ntawm keeb kwm. Yog ib lub cib fim kom hla dhau tej keeb kwm ua rau tej neeg txum tim plam liaj ia teb chaw. Thiab yog ib lub cib fim los kho kom rov qab muaj kev sib txuas ntawm neeg txum tim Aboriginal lub teb chaws thiab tej kab lis kev cai.
Ib lub sijhawm los hla keeb kwm ntawm kev pov tseg. Ib lub sijhawm los txhim kho lub hnub nyoog kev sib txuas ntawm Aboriginal av thiab kab lis kev cai. Ib lub sijhawm los kho qhov chaw iab. Qhov chaw nplua nuj rau txhua tus - suav nrog thawj Australians. Yog ib lub cib fim los kho tej kev chaub chim. Thiab yog ib lub cib fim los lees paub neeg txum tim tej kab lis kev cai tam li yog ib feem ntawm peb txoj kev ua ib haiv neeg, thiab qhia meej tseeb rau lub teb chaws Australia tiam vam meej no tias, yog ib lub teb chaws ywj pheej thiab muaj kev zam rau lwm tus - yuav yog tej yam uas ua rau lub teb chaws no tau txais kev ruaj ntseg thiab yog lub teb chaws loj dav rau sawv daws - suav cov Australia tej neeg txum tim nrog tib si."
Yeej tseem muaj cov kev sib tham txog tej land rights, treaty thiab native title txuas ntxiv thoob teb chaws Australia. Peb yam no yeej muaj tej txheej txheej cai lij choj thiab txheej txheem laj fai kum xeeb sib txawv, tab sis txhua lub hom phiaj no yeej yog cov kev lees paub neeg txum tim cov kev sib txuas nrog lawv lub teb chaws thiab cov kev txiav txim siab kheej rau lawv cov kev ua lub neej.
Zeskais Yu hais tias "Peb yuav tsum muaj peb thaj av (peb lub teb chaws), peb tej kab lis kev cai, peb cov lus, thiab peb lub zej zog. Peb tsis tawm tsam dab tsi rau tej kev txhim kho, tab sis peb yuav tsum tau muaj tej no ua lub hauv paus tiag tawg."
Native title yog ib feem ntawm Australia cov kev lees paub txog tej dab neeg txuas ntxiv - thiab yog cov kev khaws ntiaj teb cov kab lis kev cai qub tshaj plaws no cia kom muaj kev sib txuas tau nrog tej av thiab tej dej.
Australia tus qub thawj pwm tsav Paul Keating tej suab lus uas nws tau hais txog cov native title xyoo 1993 uas lub koom haum National Archives of Australia (NAA) tso cai coj los nthuav tawm.
Subcribe los yog caum mloog tej xov xwm kaw ua suab Australia Explained kom paub txog ntau yam xov xwm tseem ceeb thiab tej lus taw qhia koj koj pib tau lub neej tshiab ntawm teb chaws Australia.
Yog tias koj muaj ib co lus nug dab tsi los yog muaj ib co tswv yim dab tsi? Ces xa email rau peb rau ntawm australiaexplained@sbs.com.au














